Podle prokuratury generál nevzal v úvahu varování od tajné služby, že rebelové mohou na letoun zaútočit, a povolil leteckou přepravu roty vojáků na luhanské letiště. Při sestřelení stroje přišlo o život devět členů posádky Il-76 a 40 výsadkářů. Generál vinu popírá.
Podle verdiktu mají pozůstalí dostat od ministerstva obrany odškodnění ve výši půl milionu hřiven (zhruba půl milionu korun) za každého zabitého vojáka.
Bezprostředně po tragédii, která se stala 14. června 2014, ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že armádní dopravní letoun byl zasažen velkorážným kulometem při přistávacím manévru na luhanském letišti. Povstalci, kteří letiště v té době už řadu dní ostřelovali, pravděpodobně zasáhli stroj i raketou země-vzduch. Jednotka ukrajinských výsadkářů měla v rámci plánované rotace nahradit vojáky, kteří tou dobou byli na letišti prakticky obklíčeni rebely. Na palubě stroje byly i potraviny, výzbroj a další zásoby.
K útoku se přihlásili bojovníci „Luhanské lidové republiky“
Jejich mluvčí Oksana Čigrinová prohlásila, že armádní letoun „porušil nařízení lidového gubernátora Valerije Bolotova o bezletové zóně nad Luhanskem“.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko kvůli sestřelení letadla svolal mimořádnou schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany a slíbil „odplatu teroristům“. V zemi byl tehdy vyhlášen státní smutek.
Ještě větší tragédie následovala zhruba o měsíc později, kdy malajsijský boeing 17. července 2014 při přeletu nad oblastí bojů mezi separatisty a vládními vojsky na východě Ukrajiny sestřelila raketa Buk ruské výroby, podle vyšetřovatelů prokazatelně odpálená z území ovládaného rebely. Zahynulo všech 298 lidí na palubě, včetně 80 dětí. Kyjev a Západ ze sestřelení letadla obviňují separatisty, podporované Ruskem. Rusové odpovědnost za neštěstí odmítají a vinu připisují ukrajinské armádě.
