Amerického prezidenta Donalda Trumpa u budovy Evropské rady ve čtvrtek dopoledne přivítal šéf rady Donald Tusk. Trump, pro kterého je čtvrtek první příležitostí setkat se s vrcholnými politiky všech spojeneckých zemí, po svém nástupu do funkce hovořil o alianci jako o zastaralé organizaci. Později svá slova mírnil. Trvá ale na jejím větším zapojení do boje proti terorismu a na „sdílení břemene“ ostatními partnery, tedy na tom, aby USA přestaly nést neproporčně vysoký podíl obranných výdajů.
Poprvé do světa. Trump hledá spojence proti teroru u Saúdů, v Izraeli i na summitu NATO |
Oficiálně je čtvrteční „minisummit“ svolán kvůli tomu, že NATO od belgické vlády slavnostně přebírá své nové bruselské sídlo, moderní komplex za více než miliardu eur (přes 27 miliard korun). Pro politiky členských zemí je to ale především příležitost poprvé se setkat s Trumpem a také s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Symbolický význam
Zapojení NATO jako organizace do nyní skoro sedmdesátičlenné koalice, která bojuje v Iráku i Sýrii s Islámským státem, má především symbolický význam, zesílený ještě pondělním útokem v Manchesteru. Všechny členské země aliance už se ale na práci této koalice podílejí. Generální tajemník Jens Stoltenberg už dopředu vyloučil možnost, že by se NATO podílelo přímo na bojových operacích. Rozšíří ale svou podporu radarovými letadly AWACS a její členské země také posílí stávající výcvik iráckých vojáků a policistů.
Zapojme se do koalice proti IS, zvažují státy NATO. Bojovat se jim ale nechce |
Ani reakce NATO na Trumpem zdůrazňovaný požadavek navýšení obranných výdajů není nic překvapivého. Aliance jen splní to, na čem se dohodla už v roce 2014 ve Walesu. Tehdy bylo domluveno zastavit propad financování a do roku 2024 mají země dostat své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Nově nyní slíbí Američanům vypracování konkrétních národních plánů, jak toho přesně chtějí dosáhnout.
Vlajky zemí NATO vystoupají odpoledne poprvé na stožáry před novým aliančním sídlem a nad hlavami státníků, včetně českého prezidenta Miloše Zemana, přelétnou stíhačky. Budou mezi nimi i dva gripeny českého letectva. Nová budova ale ještě není dokončená a tak budou civilisté i vojáci alianční centrály dál úřadovat v komplexu na druhé straně bulváru Leopolda III.
