Šéfové vlád zemí Beneluxu a visegrádské čtyřky v pondělí ve Varšavě vyjádřili zájem na tom, aby brexit co nejméně poškodil export a občany EU v Británii.
Mimo EU má být Británie na jaře 2019
Brexitová jednání odstartovali vyjednavači Michel Barnier za unii a David Davis za britskou stranu téměř rok poté, co o odchodu své země z EU rozhodli Britové v referendu. Kromě tematických okruhů si také stanovili rozvržení jednání do zhruba čtyřtýdenních cyklů. Británie by se mimo EU měla ocitnout dva roky od oficiálního oznámení o odchodu, tedy na jaře 2019.
V nyní zahájené první fázi jednání je pro obě strany prioritou co největší snížení nejistot především pro zhruba 3,2 milionu občanů EU v Británii a pro Brity v EU a snaha zachovat jejich stávající práva. Druhou prioritou pro Barniera a unii je dosažení dohody na tom, aby Britové dodrželi své finanční závazky, které na sebe vzali jako členská země EU.
Vyjednávání o brexitu mezi Londýnem a EU začalo. Zatím se projednává rozvrh diskuzí |
Teprve po dostatečném pokroku v těchto záležitostech bude možné podle Bruselu jednat o nové podobě vzájemných vztahů, tedy také o odchodu Británie z unijního jednotného trhu. Londýn tento trh odmítá kvůli souvisejícím povinnostem, jako je především volný pohyb osob. Britové si místo toho chtějí s unií vyjednat novou dohodu o volném obchodu a novou celní dohodu.
Poněkud stranou v pondělí byla z jednání vydělena třetí priorita EU pro první fázi rozhovorů, tedy situace kolem hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Komplikované problematice, která má důsledky pro irský mírový proces, se však v pondělí v Londýně nevyhnuli britská premiérka Theresa Mayová a její nový irský protějšek Leo Varadkar, kteří na společné tiskové konferenci hovořili o tom, že budoucí hranice mezi EU a Spojeným královstvím musí být neznatelná.
Tvrdá varianta brexitu měkne. Britský ministr financí chce zůstat v celní unii |
„Zatímco mezi našimi dvěma zeměmi bude politická hranice, neměla by být hranice ekonomická, a jakákoli hranice, která bude existovat, by měla být neviditelná,“ prohlásil Varadkar.
Stejný přívlastek v pondělí použil také Davis, podle něhož jsou obě strany odhodlány zajistit maximálně neviditelnou hranici, aby nebyl podkopán mírový proces.
Davis i Barnier byli před pondělní úvodní schůzkou i po ní optimističtí. Zdůraznili, že dohoda, která je jejich cílem, má být spravedlivá a výhodná pro obě strany. „Je toho víc, co nás spojuje, než toho, co nás rozděluje,“ řekl Davis na úvod pondělních rozhovorů.
O brexitu hovořily také země Beneluxu a V4
O brexitu v pondělí hovořili také šéfové vlád zemí Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko) a visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kteří se shodou okolností v den zahájení brexitových jednání sešli ve Varšavě. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky mají společný zájem na tom, aby brexit co nejméně poškodil export a občany EU žijící v Británii.
„Je docela příznačné, že naše setkání se konalo v den, kdy se začalo jednat o brexitu. Musíme se snažit si více porozumět,“ prohlásil Sobotka.
