„Formoval celou generaci,“ řekla na adresu Kohla německá kancléřka Angela Merkelová. „Řada z toho, co je pro nás samozřejmé, je s ním spojena - to, že je východní a západní Evropa sjednocena, že máme společný trh, že nejsou hraniční kontroly mezi státy EU, že má většina z těchto států společnou měnu,“ poznamenala. Kohlovy také poděkovala za šanci, kterou od něj dostala. Bez něj by podle svých slov nikdy nebyla tam, kde je.
„Chtěl stvořit svět, v němž nikdo nedominuje,“ uvedl ve své vzpomínce bývalý americký prezident Bill Clinton, který měl Kohla podle svých slov velmi rád. Za osobního přítele dnes křesťanskodemokratického politika označil viditelně pohnutý šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
„Jeho vize daleko překračovala německé hranice a německé zájmy,“ vyjádřil své přesvědčení šéf Evropské rady Donald Tusk. Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva se německý exkancléř vždy zasazoval o Evropu, kterou nebudou dělit hranice nebo nepřátelské ideologie. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase Kohla označil za nepostradatelného spojence a přítele Francie.
  |
Vedle těchto řečníků se prvního evropského smutečního obřadu ve Štrasburku zúčastnili třeba také německý prezident Frank-Walter Steinmeier, britská premiérka Theresa Mayová, šéf izraelské vlády Benjamin Netanjahu, maďarský ministerský předseda Viktor Orbán nebo bývalý šéf italské vlády Silvio Berlusconi. Česko zastupoval první místopředseda vlády Richard Brabec.
Cestou do jednacího sálu Evropského parlamentu se politici zapisovali do kondolenční knihy a ukláněli před Kohlovou rakví zahalenou do unijní vlajky. Do středu zcela zaplněného sálu rakev za zvuků smuteční hudby donesli členové armády. Po skončení obřadu a německé a evropské hymně ji zase odnesli, aby se odpoledne mohla vrátit do Německa.
S Kohlem se v rodném Ludwigshafenu rozloučila asi tisícovka lidí
S Kohlem se přišla do ulic jeho rodného Ludwigshafenu rozloučit asi tisícovka lidí. Nyní ostatky velikána německé i evropské politiky, který zemřel před dvěma týdny ve věku 87 let, převáží loď do nedalekého Speyeru, kde bude pohřben.
Smuteční kolona dorazila do Ludwigshafenu před 15:00 a městem projela za něco přes 20 minut. Lidé, kteří lemovali ulice tohoto západoněmeckého města, většinou vzpomínali v tichosti nebo se s Kohlem loučili klidným potleskem. Někteří si posléze televizi Phoenix postěžovali, že kolona městem projela příliš rychle a oni tak neměli dostatek času k poslední pokloně.
Kolem 15:20 dorazila do německé vlajky zahalená rakev s ostatky Kohla ke břehu Rýna, kde už na ni čekala loď Mainz. Na katafalku na její palubě nyní rakev a Kohlovi nejbližší, včetně jeho manželky Maike Kohlové-Richterové, urazí asi pětikilometrovou cestu do Speyeru. Krátká plavba po Rýnu, který tvoří i část německo-francouzské hranice, je především symbolická. Kohl je totiž považován za jednoho z politiků, kteří nejvíce přispěli ke sblížení obou zemí po druhé světové válce.
V císařském dómu ve Speyeru se po 18:00 uskuteční zádušní mše pro zhruba 1500 pozvaných hostů, mezi nimiž bude i německá kancléřka Angela Merkelová nebo spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Mši bude následovat vojenský ceremoniál, po němž bude Kohl v rodinném kruhu pohřben na zdejším hřbitově.
Přípravy posledního rozloučení s Kohlem výrazně zkomplikovaly osobní i politické spory. Šlo v nich například o roli kancléřky Merkelové nebo německého prezidenta Steinmeiera. Kritické debaty se vedly i o rozhodnutí Kohla a vdovy Maike Kohlové-Richterové, že se hlavní smuteční obřad neuskuteční v Německu, ale ve Francii. Ještě vyhrocenější je situace v rodině exkancléře. Jeho starší syn Walter Kohl se dokonce odmítl účastnit pohřbu ve Speyeru na protest proti tomu, že jeho otec nebude pohřben v rodinném hrobě v Ludwigshafenu, kde leží i jeho první žena.
Ke zhruba padesátitisícovému Speyeru měl Kohl vždy zvláštní vztah a jako kancléř do tamního císařského dómu zval řadu zahraničních státníků. V roce 1993 do něj zavítal i s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem.
Helmut Kohl, který je považován za jednu z největších politických osobností poválečného Německa, se narodil v roce 1930 a zemřel letos 16. června. V čele spolkové vlády stál mezi lety 1982 a 1998.
