Na webu agentury Anadolu se v úterý večer objevil seznam deseti amerických strategických bodů a základen v severní Sýrii, s detailními informacemi o umístěn a počtu vojáků. I s doprovodnou mapou americké přítomnosti v regionu.
„Vojenské základny jsou obvykle z bezpečnostních důvodů utajovány, aby byly těžko odhalitelné,“ stojí v textu Anadolu s tím, že jde o území ovládané „kurdskými teroristy ze Strany kurdských pracujících (PKK) a Sjednocené demokratické strany (PYD)“.
Chtějí se USA ‚zaháčkovat‘ v Sýrii? Potichu tam postavily utajenou základnu |
Podle odborníka z washingtonského think tanku Atlantická rada Aarona Steina jde o zřejmou odvetu za dlouhodobou podporu, kterou Kurdům v Sýrii Spojené státy poskytují. „Američané ochranu svých jednotek berou velmi vážně. Turecká vláda to dobře ví, ale přesto se rozhodla odhalit umístění amerických základen. Je těžké nevidět to jako ‚poslání do háje‘,“ řekl Stein agentuře Bloomberg.
Americké ministerstvo obrany prý už své znepokojení tureckým protějškům sdělilo. „Ačkoliv nemůžeme nezávisle ověřit, z jakých zdrojů Anadolu vychází, byli bychom hluboce znepokojeni, kdyby se ukázalo, že spojenec z NATO cíleně ohrožuje naše jednotky zveřejňováním citlivých informací,“ uvedl k incidentu mluvčí Pentagonu Adrian Rankine-Galloway. Podle něj má zpráva potenciál vystavit koaliční síly zbytečnému risku a překazit některé operace proti teroristům Islámského státu.
Spolupráci s teroristy si měli rozmyslet dřív
Podle Leventa Toka, autora výbušné zprávy turecké agentury, nepocházely informace z vládních zdrojů. Jsou prý na nimi terénní práce syrských spolupracovníků Anadolu. Některé informace zase údajně pocházely z příspěvků kurdských bojovníků na sociálních sítítch. „Nad tímhle měli Američané přemýšlet předtím, než začali spolupracovat s teroristickou organizací,“ řekl Tok Bloombergu.
Syrská občanská válka do svého víru vtáhla několik světových velmocí, o jejichž dlouhodobých plánech s rozvrácenou zemí panují spekulace - zejména proto, že se očekává brzký pád IS. Právě stavba vojenských základen přitom může být indikátorem, že se budou USA o Sýrii i nadále intenzivně zajímat. Dokladem může být i nová utajovaná americká letecká základna asi 30 kilometrů jižně od severosyrského Kobani.
Proti plánům velmocí se ohrazuje například Izrael, který oznámil, že nebude tolerovat žádné permanentní zařízení Íránu v Sýrii. Turecko zase vydalo prohlášení, že na své jihovýchodní hranici neumožní vznik žádného „teroristického státu“, jak označuje potenciální kurdský státní projekt.
Exces turecké státní agentury je přitom jen dalším incidentů, které způsobují diplomatické ochlazení mezi státem na pomezí Evropy a Asie a jeho spojenci v rámci Severoatlantické aliance. Minulý týden vyšlo najevo, že má Turecko v plánu pořídit si raketový obranný systém ruské výroby. Už nějakou dobu trvá spor s Německem ohledně přítomnosti jeho vojáků na základně Incirlik na východě Turecka. Na nejdůležitější strategický bod NATO v regionu odmítli Turci opakovaně pustit německé poslance. Spolkový sněm proto rozhodl, že své muže z Incirliku stáhne.