V březnu 2011 došlo v japonské oblasti Fukušima ke katastrofě jaderné elektrárny, kdy následkem silného zemětřesení a vlny tsunami došlo pravděpodobně ke zničení záložních diesel generátorů sloužících k ochlazování reaktoru a k následnému zatopení tlakových nádob. Při obnažení paliva v reaktoru vznikl vodík, který byl příčinou mohutných explozí a zhroucení tří reaktorů.
Podle šetření japonského parlamentu se jednalo o lidskou chybu - nedostatečnou ochranu před riziky a nedůslednou domluvu mezi vedením elektrárny, vládou a regulátory, jak informoval Guardian.
Za viníky havárie ve Fukušimě označil japonský soud firmu Tepco a vládu |
Aktuálně v neděli 23. července se podařilo robotovi, přezdívanému Malý měsíčník, získat přesnější informace o stavu reaktoru č. 3. Jeho úkolem bylo lokalizovat roztavené radioaktivní palivo a zjistit, nakolik se propálilo přes stěny reaktoru.
Hlavní strašák: radioaktivní voda
Po více než šesti letech od fukušimské katastrofy se tak podařilo blíže prozkoumat alespoň jeden ze tří zničených reaktorů bez toho, aby robota zničila radiace. V současnosti se nejen vědecká komunita dělí na ty, kteří oceňují takový úspěch, a na ty, kteří říkají, že není co slavit.
Jaderná katastrofa vedla ke znehodnocení půdy a učinila okolní oblast neobyvatelnou. Přes 150 tisíc obyvatel muselo být evakuováno.
Trvalo, než se podařilo zastavit únik radioaktivní vody v jedné z jímek, v březnu 2011 ji do Tichého oceánu uniklo 11 500 tun. V prosinci 2011 se pak podařilo z většiny zastavit únik štěpných produktů do atmosféry. V roce 2013 japonské úřady přiznaly, že do Tichého oceánu dál uniká kolem 300 tun vysoce radioaktivní vody každý den, informoval Reuters.
Japonsko poprvé uznalo, že za rakovinu může radiace z Fukušimy |
Do dnešního dne zhruba stejné množství vody je dál vháněno do reaktorů, aby nedošlo k přehřívání paliva a jeho propálení se ven. Tato voda, čištěná, ale stále kontaminovaná radioaktivním tritiem, je uskladněná ve stovkách nádrží - celkově jde přinejmenším o 770 tisíc tun vody.
V současnosti se debatuje o tom, aby odpadní voda byla vypuštěna do Tichého oceánu, jak informoval Independent. Podle japonských úřadů je totiž množství škodlivých látek tak nízké, že rozptýlené v oceánu nepředstavuje zdravotní rizika.
Úklid bude drahý
Ne všichni s tímto návrhem ale souhlasí. I kvůli tomu, že úklid radioaktivního paliva z Fukušimy bude dle optimistických odhadů trvat přinejmenším 40 let a vypuštění takového množství odpadu do oceánu může sloužit jako potenciálně nebezpečný precedens během procesu „úklidu“. Tedy zabezpečení radioaktivního paliva.
Provozovatel fukušimské elektrárny, společnost Tepco, chce spolu s japonskou vládou začít s „úklidem“ v roce 2021, cenu v současnosti odhaduje na 70 miliard dolarů (1,65 bilionu korun).
Nejdříve ale musí palivo najít, což je vzhledem ke stále silné radiaci obtížné. V zatím nejpřesnějším měření poblíž reaktoru č. 2 byla v únoru 2017 naměřena radiace natolik silná (530 sievertů) , že by dokázala člověka zabít po jedné minutě. Speciálního robota „usmaží“ během dvou hodin a průzkum tak musel být zrušen, jak informoval Washington Post. Všechny reaktory a palivo se tak zatím nedaří blíže prozkoumat.
„I když nastanou těžkosti a objeví se nečekané překážky, zmobilizujeme veškeré technologické možnosti Japonska, abychom vyřadili elektrárnu z provozu a znovu vybudovali Fukušimu,“ řekl v únoru japonský ministr hospodářství a obchodu Hirošige Seko, jehož cituje Japantimes.co.jp.
Z Fukušimy opět uniká radiace, hodnoty zamoření stouply téměř o tři čtvrtiny |
S tím ale nesouhlasí například aktivistka Aileen Mioko-Smithová, vedoucí společnosti Green Action Tokio. „Situace s kontaminovanou vodou na místě elektrárny je tikající bomba a zdá se, že oni neví, co s tím dělat - kromě toho, že postaví další nádrže,“ říká. „Dochází jim ale místo, kam ty nádrže ukládat a některé protékají,“ podotýká.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) ve svém každoročním hodnocení postupu odklizení jaderného paliva a bezpečnosti území ale uvádí, že situace je v současnosti stabilní. IAEA také oceňuje práci, kterou společnost Tepco a japonská vláda vykonává a tvrdí, že radiace v jídle ani v testované mořské vodě nepřekračuje limity zdravotního rizika.
Nejezte ryby
Například podle Arnolda Gundersena, bývalého pracovníka v jaderném průmyslu a inženýra s více než 40 lety zkušeností z jaderného průmyslu, bude úklid stát 500 miliard dolarů (zhruba 13 bilionů korun) a dobu úklidu odhaduje alespoň na 100 let.
Gundersen rovněž upozorňuje na to, že ani po šesti letech není prozkoumaná aktivní zóna reaktorů a že radioaktivní odpad dál uniká do oceánu a zamořuje okolí. Podle něj není bezpečné například jíst ryby z Tichého oceánu, jelikož radiace se rovněž kumuluje na vrcholech potravinové pyramidy - tedy například v tuňákovi a následně i v člověku. Kvůli oceánským proudům je radioaktivní i pobřeží západní Ameriky, říká Gundersen a mnoho odborníků v nějaké míře souhlasí.
Mezi jeho ještě kontroverznější názory patří to, že od výbuchu ve Fukušimě jsou radioaktivní částice i v ovzduší například v Tokiu. Mnoho Japonců tak podle něj může zemřít na rakovinu plic. Radiaci z Fukušimy rovněž srovnává s „15 tisíci Hirošimami“. Gundersenovy závěry ale rozhodně nejsou všeobecně přijímané.
