V bojích mezi Ruskem podporovanými separatisty a vládními jednotkami na východě Ukrajiny bylo od roku 2014 zabito skoro 10.000 lidí a navzdory tomu, že má platit příměří, prakticky denně stále umírají či jsou zraňováni vojáci i civilisté.
Členové dobrovolnického praporu Azov, kteří prosluli svými krajně pravicovými názory a válčením na východní frontě, vypracovali dvoutýdenní polovojenský program pro děti. Výcvik v sedmi táborech po celé zemi už absolvovalo více než 850 dětí.
  |
Azov, který je formálně součástí Ukrajinské národní gardy, spadající pod ministerstvo vnitra, je de facto soukromá armáda, kterou původně platil oligarcha Ihor Kolomojskyj. Současné zdroje financování nejsou známé a jednotka tvrdí, že spoléhá na soukromé dary.
Jednotka pořádající tábor čelí nařčení z mučení
Členové jednotky čelili mnoha obviněním z porušování lidských práv ve válečné oblasti. Mezinárodní organizace Human Rights Watch a Amnesty International ve společné zprávě loni uvedly, že získaly důvěryhodná svědectví o mučení a „dalších ohavných zločinech“, kterých se dopouštějí ukrajinské dobrovolnické jednotky včetně Azova.
Výcvik, který se zaměřuje na bojové sporty a tělesná cvičení, je prosáknut nacionalistickými idejemi.
Zápisky z Ukrajiny: Arabatská kosa? Vojenská stanoviště, odměření vojáci a pusto |
„Ukrajino, svatá otčino hrdinů, vstup do mého srdce!“ zpívá při vztyčování ukrajinské vlajky stovka dětí v maskovacích uniformách v táboře kousek od Kyjeva. Každé z nich přitom na srdci drží ruku sevřenou v pěst.
Velitelé Azova důrazně odmítají obviňování z neonacismu. Znak jednotky se ovšem výrazně podobá heraldickému znaku vlčí hák (Wolfsangel), který za druhé světové války široce používaly nacistické divize. Azov však tvrdí, že jde o protnutá písmena „N“ a „I“ znamenající „národní idea“.
‚Děti sílí a ukázní se‘
Krajně pravicové názory ale neděsí rodiče, kteří obvykle platí ekvivalent 120 dolarů (asi 2650 Kč), aby jejich dítě strávilo dva týdny s tetovanými bojovníky, běhalo po lese s atrapami pušek a dělalo kliky.
„Děti zde zesílí a ukázní se,“ tvrdí Iryna Švecová, matka třináctiletého chlapce, který se zúčastnil tábora u Kyjeva.
Mnoho rodičů říká, že jim dělá dobře vědomí, že jejich děti jsou dobře připraveny na život v zemi, která je ve válce.
Anton Krjuk, otec dvanáctiletého hocha, který byl na táboře v červenci, doufá, že jeho dítě nebude muset jít do války na východě. Zároveň ale říká: „Dokud toto šílenství s Ruskem neskončí, měl by vědět, jak bránit svou vlast. Můžeme se spoléhat jen na sebe.“
