O několik hodin později se u Charlottesville zřítil ze zatím neznámých přičin policejní vrtulník, v troskách zahynuli oba lidé, kteří byli na palubě.
Demokratický guvernér Terry McAuliffe vyhlásil kvůli násilnostem mimořádný stav a incidenty na twitteru odsoudil i prezident Donald Trump.
Stovky bělošských extremistů s hořícími pochodněmi se nejprve v noci na sobotu střetly v univerzitním areálu Charlottesvillu kvůli sporu o vlajku s konfederačním křížem, kterou kritici označují za symbol rasismu a otrokářství. Bitku rozehnala policie slzným plynem.
Několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy se pak sešlo dopoledne znovu na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Na akci, která měla být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku, opět dorazili jejich odpůrci. Obě skupiny na sebe křičely, házely lahve s vodou a stříkaly z pepřových sprejů. Opět došlo i na rvačky.
#BREAKING: Hospital official says one dead, 19 injured after car plows into a group of protesters in downtown #Charlottesville, Va. https://t.co/qeWvKMQH3Z
Pořádkové síly proto proti davu asi 6000 lidí nakonec vyrazily s cílem vyklidit park. Mezitím do davu z jiné strany najelo auto a zranilo nejméně 34 lidí, jeden člověk zraněním podlehl. Zatím není jasné, kdo za incidentem stojí.
Trump na Twitteru vyzval k jednotě a odsoudil „nesmyslný projev nenávisti, bigotství a násilí“ zúčastněných stran.
V řadě jižní států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861-1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu. Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.
