Přesto vidí Evropskou unii jako „dobrou věc“ jen třetina Čechů, což je nejméně ze všech členských zemí. Z české uzavřenosti a euroskepticismu těží před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Andrej Babiš, napsala americká agentura Bloomberg.
Pro vydání Babiše a Faltýnka bude většina stran. Poslanci ANO se mají rozhodnout sami |
Hrozí, že odpor k EU může po volbách přiblížit ČR k izolacionismu, jaký se rozmáhá v Polsku či Maďarsku. Průzkumy dávají pohodlný náskok Babišovu hnutí ANO. Na Slovensku narozený miliardář získal popularitu díky tažení proti tradičním politickým stranám, které označuje za zkorumpované a neschopné, a díky image muže činu. Během svých tří let v čele resortu financí prosadil zákon o elektronické evidenci tržeb, což výrazně zlepšilo výběr daní.
Majitel podnikatelského impéria zůstává populární i přes vysoký potenciál pro střet zájmů. Ale ani obvinění policie, že jedna z jeho farem obdržela evropské dotace nezákonným způsobem, mu zdá se neubrala v očích voličů na půvabu.
Třiašedesátiletý Babiš nevykazuje takové autoritářské tendence jako maďarský premiér Viktor Orbán či Jaroslaw Kaczyński v Polsku, sdílí však jejich euroskepticismus. Má za to, že EU by měla v Tunisku a Turecku zadržovat imigranty ve speciálních centrech, a chce, aby NATO uzavřela proti přistěhovalcům hranice bloku. Rovněž řekl, že Češi „nechtějí euro“, a chce setrvat u české koruny.
Mezi Čechy je hluboce zakořeněná ostražitost vůči vnějším silám vycházející z traumatické historie a zkušeností s rakousko-uherským impériem, nacistickou okupací a sovětskou nadvládou a Babiš hraje právě na tuto strunu.
Vítězství ANO by potvrdilo protievropské cítění Čechů
S výjimkou Václava Havla byly české politické špičky vždy vůči Bruselu přinejmenším zdrženlivé. Spíše než náklonnost ke svým evropským kolegům projevuje současný prezident Miloš Zeman sympatie svým protějškům v Rusku a Číně. A Havlův bezprostřední nástupce Václav Klaus, snad nejvlivnější osobnost v české politice za poslední tří desetiletí, v průběhu let měnil svůj postoj k EU od neochotného přijímání jejích pravidel až k jejímu srovnávání se Sovětským svazem.
Jisté výhrady k politice unie například ohledně imigrace a přijetí eura formulovala také vládnoucí, údajně proevropská sociální demokracie. Potřebuje přilákat voliče, neboť nejčerstvější průzkum agentury Median jí dává pouhých 14,5 procenta hlasů, což je o 12 procent méně než hnutí ANO. Její volební lídr Lubomír Zaorálek ale přesto říká: „EU je naší jedinou šancí. Nic lepšího nenajdeme.“
Přesvědčivé volební vítězství ANO by potvrdilo protievropské cítění Čechů. To vše v čase, kdy větší členové unie uvažují o jejím rozdělení na jádro, které bude usilovat o hlubší integraci, a periferii. Právě tam by se podle profesora politologie na Metropolitní univerzitě v Praze Petra Justa mohla Česká republika ocitnout. „Spousta lidí si myslí, že když se nám tak daří, tak už nepotřebujeme unii, a ukazují na příklady jako Švýcarsko a Norsko. Je to však iluze,“ říká Just.