Desítky let po skončení druhé světové války patřil k nejhledanějším válečným zločincům na světě, přesto se ho ale nepodařilo zatknout a přivést k zodpovědnosti.
Místo pro nacistické dělníky. Na Rujáně se prodávají byty v Hitlerově obřím komplexu |
A to ani izraelské tajné službě Mosad, jež dokázala v Argentině vystopovat, v roce 1960 zatknout a následně unést do Izraele dalšího z významných nacistů – organizátora holokaustu Adolfa Eichmanna.
I Mengele pobýval po svém útěku z Evropy nějakou dobu v Argentině. Agenti Mosadu ho dokonce sledovali současně s Eichmannem, ale nakonec se soustředili na zatčení Eichmanna, jenž byl nakonec v Izraeli odsouzen k trestu smrti.
Zbytek života až do své smrti v roce 1979 strávil Mengele v Brazílii. Pohřben byl pod falešným jménem v Sao Paulu. Proč se ho nepodařilo zadržet v následujících letech, odhaluje materiál, který plánuje uveřejnit izraelský list Jediot Achronot.
Josef Mengele.
Původní spis k Mengelemu čítá několik tisíc stran, obsahuje záznamy telefonátů, finančních transakcí, tajně pořízené fotky, zápisy o vloupání či poznámky od informantů.
Asi nejblíže bylo dopadení Mengeleho, jenž figuruje v materiálech Mosadu pod krycím jménem „Meltzer“, v červenci 1962. Tehdy objevila speciální jednotka na farmě jižně od brazilského Sao Paula muže podobného lékaři z Osvětimi. Vedení komanda odeslalo do Izraele naléhavý telegram s žádostí o instrukce k dalšímu postupu. Povolení zasáhnout ovšem z centrály nepřišlo.
Pak se ovšem změnily priority izraelských vlád, a tím i Mosadu. Teprve po letech se izraelští politici k tématu vrátili. Na důvěrném zasedání svého kabinetu v roce 1977 rozhodl tehdejší premiér Menachem Begin, že Mosad dostane znovu pověření hledat nacistické zločince.
„Pokud nemohou být postaveni před spravedlnost, zabijte je,“ praví se v premiérově instrukci. K prioritám patřil i Mengele.
V důsledku toho vznikl náročný plán, jenž měl pomoci získat novou stopu k místu Mengeleho pobytu v Brazílii. Cestou měly být odposlechy telefonu jeho syna Rolfa žijícího v roce 1983 v Západním Berlíně. Izraelci předpokládali, že osvětimský lékař a jeho syn, kteří měli narozeniny ve stejný den, si určitě zavolají a jim se následně podaří odhalit místo, kde se válečný zločinec nachází.
Telefonát se ovšem nikdy neuskutečnil, neboť Josef Mengele byl v té době čtyři roky po smrti.
Přesvědčený nacista
Život, který vedl Mengele v Argentině a následně v Brazílii, je dodnes obestřen tajemstvím.
O to detailněji je ovšem zdokumentována jeho činnost v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Jako lékař prováděl na vězních, již nebyli určeni k okamžité likvidaci, zrůdné lékařské pokusy. K tomuto účelu si vybíral především děti, dvojčata a lidi drobného vzrůstu.
Jeho pokusy byly součástí plánů na dekódování genetických informací a vytvoření předpokladů pro „šlechtění árijských lidí“, kteří by byli v souladu s nacistickými rasovými kritérii.
K obětem jeho pokusů patřili Židé, ale také Romové či Sintiové a další lidé, kteří nebyli z pohledu rasových teorií „plnohodnotnými lidmi“.
Mnohé nasvědčuje tomu, že Mengele zůstal přesvědčeným nacistou až do konce života, stejně tak nepochyboval ani o správnosti svých pokusů.
Dokládají to i dopisy, jež se podařilo zajistit před třinácti lety v Brazílii v souvislosti se snahou identifikovat jeho ostatky.
Mengele v nich například obhajoval nacistické teorie o nadřazenosti některých ras a nabádal ke zničení Izraele.
