Jedna bezprostřední reakce na Trumpovo prohlášení ovšem chybí. KLDR zatím mlčí a prohlášení Trumpa před Valným shromážděním OSN nijak nekomentovala.
Asie je oblastí uvyklou na severokorejské snahy o vývoj jaderných zbraní, což generuje zdánlivě nekonečný kolotoč hrozeb a protihrozeb. Za této situace Trumpovo radikální prohlášení zaznělo hodně hlasitě.
Jižní Korea oficiálně dopad Trumpových slov zmírnila. Tokio se soustředilo na zmínku amerického prezidenta o japonských občanech unesených do KLDR. A analytici po celé Asii vyjádřili překvapení a místy i sarkastické pobavení nad tím, že v jeden okamžik Trumpova slova zněla jako prohlášení, která běžně vysílají severokorejské státní sdělovací prostředky.
Oficiální činitelé z úřadu jihokorejského prezidenta Mun Če-ina označili Trumpova slova za signál odhodlání Washingtonu vyřešit situaci s KLDR, ale v zásadě jen za zopakování základní americké politiky.
Americký prezident už dříve pohrozil Pchjongjangu „ohnivou zlobou, jakou svět neviděl“, na což KLDR zareagovala sérií zbrojních testů včetně šestého a dosud nejsilnějšího jaderného výbuchu a odpálení dvou raket, které přeletěly přes území amerického spojence Japonska.
Mluvčí úřadu jihokorejského prezidenta uvedl, že Trumpovo prohlášení je v zásadě jen opakováním základního postoje USA, že by „při řešení situace s KLDR měly být na stole všechny možnosti“. A dodal, že čas, který Trump ve svém projevu KLDR věnoval, jen dokazuje, jak vážně Washington tento problém bere.
Někteří jihokorejští opoziční politici nicméně Trumpovo prohlášení vnímají jako známku toho, že hlas Jižní Koreje a jihokorejské návrhy na řešení severokorejské krize ztrácejí na mezinárodním poli váhu.
Trumpův projev v OSN následoval jen několik dní poté, co americký ministr obrany Jim Mattis znepokojil Jižní Koreu prohlášením, že Spojené státy mají vojenská řešení proti KLDR, která by nevedla ke zničení jen desítky kilometrů vzdáleného Soulu.
Jihokorejská metropole je na dostřel severokorejského dělostřelectva rozmístěného na společné hranici, která je hodinu jízdy autem od Soulu a jeho 25 milionů obyvatel.
Jižní Korea i její nynější prezident Mun Če-in dlouhodobě prosazují řešení severokorejské krize prostřednictvím dialogu. Ovšem diplomatické snahy zbavit KLDR jaderných zbraní jsou celé roky ve slepé uličce a Pchjongjang mezitím značně pokročil ke svému cíli získat rakety s jadernými hlavicemi, jež by byly schopné doletět kamkoli po celém světě.
Trump zatím bezvýsledně vyvíjí tlak na Peking, který je jediným velkým spojencem Pchjongjangu, aby se více snažil ovlivnit chování KLDR. Čínský odborník na KLDR Čcheng Siao-che prohlásil, že ho překvapila vehemence Trumpova projevu.
„Když jsem včera v noci poprvé poslouchal jeho prohlášení, připadalo mi to, jako by Spojené státy téměř vyhlásily KLDR válku,“ řekl Čcheng. Projev podle jeho slov naznačoval, že pokud KLDR provede test další rakety, Spojené státy ji s velkou pravděpodobností sestřelí.
Oficiální činitelé v Tokiu uvítali Trumpovu zmínku o severokorejských únosech japonských občanů, k nimž došlo v 70. a 80. letech minulého století. Ve výčtu obvinění proti KLDR Trump prohlásil: „Víme, že unesli milou třináctiletou japonskou dívenku z pláže v její vlastní zemi a zotročili ji jako učitelku japonštiny severokorejských špiónů.“ Tato dívka, Megumi Jokotaová, byla jednou z nejméně 17 Japonců, které podle Tokia Severní Korea unesla.
Andrej Lankov, historik soulské univerzity, který studoval i v Pchjongjangu, popsal Trumpovy hrozby jako podobné tomu druhu blufování, které KLDR používá po celá desetiletí. „Je trochu legrační vidět, jak se americký prezident chová přesně stejně a používá přesně stejná slova, jaká jeho severokorejští kolegové používají po celá desetiletí,“ řekl Lankov.
Rétorika, po níž nenásleduje akce, ale nakonec podkopá pověst USA v mezinárodním měřítku. „Americké hrozby pak budou podstatně méně účinné,“ dodal Lankov.
