Expert: Strach z terorismu odtáhl voliče od Merkelové. Bude to její poslední období |
Zatímco po volbách v roce 2013 bylo s výsledkem spokojeno 55 procent Němců a 41 jich vyjadřovalo nespokojenost, po letošním hlasování jsou poměry hodně odlišné - 66 procent lidí je nespokojeno a jen 28 vyjadřuje spokojenost.
S výjimkou AfD, z jejíchž příznivců je 52 procent spokojeno a 36 nikoliv, převažuje nespokojenost u všech ostatních parlamentních stran, tedy u konzervativní unie CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD), svobodných demokratů (FDP), Levice a Zelených.
Podpory se dostává možné koalici CDU/CSU, svobodných demokratů a Zelených, o níž se nyní bude jednat. Jamajku, jak se jí v Německu říká, by za dobrou považovalo 59 procent dotázaných, opačný názor má 22 procent Němců. Ještě více občanů spolkové republiky - 78 procent - počítá s tím, že se CDU/CSU, FDP a Zelení nakonec na koalici skutečně dohodnou.
Tato koalice je nyní prakticky jedinou vládou, která může vzniknout. Sociální demokraté, kteří stejně jako CDU/CSU ve volbách výrazně ztratili, se totiž rozhodli odejít do opozice. Tento krok uvítalo 63 procent dotázaných, 29 procent ho považuje za špatný.
Lidé se v průzkumu vyjadřovali také k budoucnosti AfD, která je považována za faktického vítěze voleb. Téměř tři čtvrtiny - 72 procent - jsou přesvědčeny o tom, že protestní strana nebude dlouhodobě úspěšná, 23 procent to vidí opačně. Dokonce i mezi příznivci strany si jich 44 procent myslí, že AfD nebude dlouhodobě úspěšná, 47 procent jich je opačného názoru.
Německé volby jasně se 32,9 procenta vyhrála CDU/CSU před SPD, která získala 20,5 procenta hlasů, tedy nejméně v historii spolkové republiky. Do Spolkového sněmu se vedle AfD s 12,6 procenta, dostali ještě svobodní demokraté s 10,7, Levice s 9,2 a Zelení s 8,9 procenta.
