V metropoli Ulánbátaru se místa přidělují podle internetové loterie. Kdo neuspěje, má smůlu.
Rozhořčení rodičů zabralo. Kanadská vražedkyně Homolková nesmí pomáhat ve školce |
„Mysleli jsme, že budeme mít v losování štěstí a už jsme začali nakupovat pro synka potřeby do školky. Dostali jsme ale e-mail, že nebyl přijat. Ptal jsem se sám sebe, jak je to možné, že se o budoucnosti dvouletého dítěte rozhoduje na základě náhody,“ říká sedmadvacetiletý Suchbátarín Boldbátar.
Jeho synek patřil k 22 tisíc dětí, které se loterie zúčastnily. Jen 12 600 bylo nakonec vybráno. Ostatní musejí zůstat doma nebo jít do soukromých školek, jejichž finanční nároky jsou příliš vysoké pro chudší rodiny jako je Boldbátarova.
Státní mateřské školky v Ulánbátaru mohou přijmout jen polovinu ze 146 tisíc dětí ve věku od dvou do pěti let, které v metropoli žijí. Podle expertů tento problém vznikl kvůli tomu, že úřady nemají dlouhodobý plán.
Většina státních škol byla postavena za komunistické éry. Po přechodu k demokracii v roce 1990 jich bylo vybudováno jen velmi málo. Třídy jsou dnes přeplněné k prasknutí a učitelé přetížení.
Učitelé, kteří už mají dost toho, že musejí pracovat v těchto extrémních podmínkách, 21. a 26. září stávkovali.
„Musel jsem si zvyknout pracovat s více než 60 dětmi ve třídě,“ stěžuje si učitel mateřské školky číslo 122 v Ulánbátaru Cergín Bajalag. Zařízení má dnes asi 660 žáků, tedy dvojnásobek své teoretické kapacity.
Přetížení jsou učitelé i kuchaři
„Pracovní přetížení se netýká jen učitelů. Také kuchaři musejí připravovat dvojnásobek jídel. Přeji si, aby vláda dala učitelům slušné mzdy,“ prohlašuje Bajalag.
Přeplněnost tříd přispívá k šíření nemocí a nemocnice nezvládají neustálý příliv nejmladších pacientů.
Vzhledem k této situaci se zámožnější rodiče nenamáhají s účastí v loterii a rovnou zapisují své potomky do soukromých zařízení. Ti nejchudší si nechávají děti doma. V Mongolsku není mateřská školka povinná.
V Mongolsku za uplynulé desetiletí vzrostla porodnost desetinásobně. Podle vládních statistik připadalo v roce 2006 na 1000 obyvatel 18,4 živě narozených dětí a v roce 2016 to bylo už 25,4. Tento nárůst se částečně vysvětluje tím, že generace narozené při předchozím baby boomu v 80. letech je nyní v rodičovském věku.
V Ulánbátaru, kde žije polovina ze tří milionů Mongolů, vyostřuje tento problém příliv bývalých pastevců z venkova. Podle výkonného ředitele sdružení Mongolské asociace pro školství Batchujagína Batžargala je krize především důsledkem vládní politiky. „Byla tu už dříve varovná znamení, ale přijatá opatření byla nedostatečná,“ zdůrazňuje.
Porodnost prudce vzrostla v Roce prasete 2007, protože podle mongolského kalendáře děti narozené v této době čeká prosperita. Vláda ale učinila jen málo pro to, aby příliv nových žáků země zvládla. Mongolsko je navíc silně zadluženo a to značně omezuje veřejné výdaje.
O zápis na základní školu se nelosuje, protože ústava zaručuje bezplatné vzdělání dětí od šesti let. Jsou však stejně přeplněny jako mateřské školky.
