O tomto možném spojenectví se hovoří jako o takzvané „jamajské koalici“, a to na základě barev zúčastněných stran, jež připomínají vlajku karibského státu.
Rakousko míří doprava a k populismu, píší média. Merkelová má radost |
Relativně dlouhá doba, jež uplynula mezi volbami do Spolkového sněmu a startem rozhovorů o nové vládě byla dána tím, že CDU současné kancléřky Angely Merkelové je nechtěla zahájit 15. října, kdy proběhly důležité regionální volby v Dolním Sasku.
K prvním předběžným sondážím sešly již ve středu nejprve obě křesťanské strany s liberály, později pak se Zelenými. Dohromady se zástupci všech stran setkali až v pátek a očekává se, že v této sestavě se sejdou ještě několikrát s cílem zjistit, jestli se mohou vůbec shodnout na společném programu.
Teprve potom mají začít vlastní jednání, při nichž již půjde o rozdělení ministerstev a personálním složení vlády. Střízlivé odhady hovoří o tom, že jednání by se mohla protáhnout až do začátku příštího roku.
  |
Merkelová v pátek poznamenala, že by se vyjednávání mělo orientovat i podle očekávání Němců. Aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD ukázal, že lidé za nejnaléhavější úkoly pro novou vládu považují spravedlivé platy a daně (24 procent), zlepšení systému péče o potřebné (22), ustavení jasných pravidel přistěhovalectví (18 procent) a boj proti kriminalitě a terorismu (14 procent).
Migrace, motory a Evropa
Mezi nejspornější otázky, na nichž se budou muset potenciální vládní partneři shodnout, je budoucí politika ve vztahu k běžencům a obecně k migraci. CDU a CSU se před týdnem dohodly, že v budoucnu má být počet běženců nově příchozích do země omezen na 200 tisíc ročně.
Zároveň chtějí obě pravicové strany u imigrantů, kteří používají pouze částečnou mezinárodní ochranu, omezit možnost, že by je mohli do Německa následovat i jejich rodinní příslušníci.
Něco takového ovšem kategoricky odmítají Zelení, kteří trvají na tom, že stát nemá příchod nejbližších členů rodiny omezovat. Do této kategorie patří například většina uprchlíků ze Sýrie.
Spory se očekávají i okolo budoucnosti uhelných elektráren či automobilů se spalovacími motory. I tady stojí na straně jedné Zelení, kteří požadují co nejrychlejší odpojení elektráren na fosilní paliva a v programu měli i to, že od roku 2030 by neměla být v Německu registrována nová auta se spalovacími motory. Naopak CDU, CSU a FDP to odmítají.
Pro změnu mezi Zelenými a liberály by se zase mohl rozhořet spor o budoucím uspořádání Evropské unie. Zatímco ekologická strana podporuje integraci eurozóny, čímž sdílí pohled francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, tak FDP se proti tomu kategoricky vymezovala.
Liberálové si navíc otevřeně řekli o ministerstvo financí, jež dosud drželi křesťanští demokraté. Šéf státní pokladny Wolfgang Schäuble ovšem těsně po volbách oznámil, že chce z čele ministerstva odejít. Místo toho má být na ustavující schůzi nového parlamentu zvolen jeho předsedou.
