Lidovky.cz

Ve střední Evropě vzniká blok ‚neliberálních demokracií‘, píší německé deníky

Svět

  9:35
BERLÍN - Německé deníky po českých parlamentních volbách nešetří kritikou. Píší o autoritářských mocenských modelech, vzniku bloku neliberálních demokracií ve střední Evropě nebo alarmujícím signálu pro všechny, kdo si dělají starosti o demokracii v Evropě.

Andrej Babiš před Poslaneckou sněmovnou hovoří s novináři. foto:  Petr Topič, MAFRA

List Die Welt je přesvědčen, že se Česko volbami přiblížilo zemím jako je Polsko nebo Maďarsko. „Ve střední Evropě tak vzniká blok ‚neliberálních demokracií‘. Hrozí, že se východoevropská výjimka stane východoevropským pravidlem. Nejen pro Rusko a Turecko platí: demokratické volby negarantují automaticky demokracii. Mohou být použity i k poškození nebo úplnému odstranění rozdělení moci a vlády práva. Následky, které by to mělo pro Evropskou unii, jsou nedozírné,“ míní Die Welt.

„Úspěch (šéfa hnutí ANO Andreje) Babiše musí být dalším alarmujícím signálem pro všechny, kteří si dělají starost o stabilitu demokracií v Evropě,“ píše zase Frankfurter Rundschau. Konzervativci a sociální demokraté v mnoha zemích se podle něj musí zamyslet nad tím, proč je narušena komunikace mezi nimi a voliči.

„Andrej Babiš se ve volební kampani neprofiloval jen jako kritik uprchlické politiky Angely Merkelové a protivník evropské integrace. Babiš také těžil z nedůvěry lidí v etablované strany,“ konstatuje frankfurtský list. „Že se to v jeho osobě podařilo někomu, kdo je sám podezřelý z podvodu s unijními dotacemi, zní jako absurdní vtip,“ vyjadřuje své přesvědčení deník.

„To, že i designovaný nový šéf vlády Andrej Babiš měl podvádět s evropskými penězi, mnoho Čechů nezajímalo,“ míní východoněmecký list Volksstimme. „Doufají v silného šéfa vlády, který umí zacházet s penězi, udrží jim migranty od těla a odstraní korupci. Že to má málo společného s rozdělením moci - no a co? Autoritářské vládní modely jsou celosvětově na vzestupu,“ poznamenává deník, podle něhož Češi dosavadnímu stranickému konglomerátu ve volbách postavili židli před dveře.

„Vítězství Andreje Babiše v Česku ukazuje na vzor, který byl patrný už u brexitu nebo volby (Donalda) Trumpa. Znechucení nad korumpovatelností politické třídy se spojilo s touhou po silném muži,“ píše list Landeszeitung, podle něhož přitom nebylo nutné, aby populistická hesla odpovídala skutečnosti.

Podobně to vidí i deník Nordwest-Zeitung, podle kterého jsou lidé v Evropě nespokojeni se svým politickým zastoupením. „Právě tato skutečnost umožňuje poměrně snadno přesvědčit voliče nováčkům, kteří přijdou s jasnými a někdy i jednoduchými a populistickými vzkazy. Úspěch přitom garantují, zdá se, především tři témata: kritický postoj vůči Evropě, tvrdý postoj vůči uprchlíkům, boj proti zkostnatělým politickým strukturám,“ je přesvědčen list.

Šéf hnutí ANO prý porozuměl obavám svého lidu

Volbou Andreje Babiše se Česko podle protestní Alternativy pro Německo (AfD) řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO podle německé parlamentní strany porozuměl obavám svého lidu.

„Gratulujeme panu Babišovi k jeho skvělému vítězství v České republice,“ napsal dnes v tiskové zprávě šéf frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alexander Gauland. Předseda hnutí ANO, které v českých volbách jasně zvítězilo, podle něj na obavy a problémy svého lidu dokázal reagovat správnými návrhy řešení.

Česko je tak nyní další zemí, která se staví proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. „Merkelová a Juncker svou tvrdohlavostí hraničící s hloupostí v uprchlické politice pobuřují stále více menších členských států a jejich obyvatel,“ je přesvědčena AfD, která se sama tvrdě staví proti příchodu zejména muslimských migrantů.

Alternativa pro Německo, která je po zářijových volbách třetí nejsilnější ve Spolkovém sněmu, v tiskové zprávě také vyzvala země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), aby se proti bruselské politice přerozdělování běženců ještě více semkly, a mohly tak lépe bránit zájmy svých obyvatel.

Kvóty na přerozdělování uprchlíků Česko odmítalo už za končící vlády vedené sociálním demokratem Bohuslavem Sobotkou. Praha se postavila nejen proti nim, ale proti i dobrovolnému závazku, který předtím sama učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí Česko převzalo jen 12 migrantů.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.