V říjnu se ji rozhodla podpořit i Nikaragua, která původně hlasovala proti dohodě, protože ji přišla příliš mírná. Jako poslední země dnes přistoupení ke smlouvě podle vyjednávačů ze světové konference o klimatu v západoněmeckém městě Bonn avizovala válkou zmítaná Sýrie, která v roce 2015 o dohodě nemohla hlasovat, uvedl server Spiegel Online
IS útočil na uprchlíky na východě Sýrie. Na místě jsou desítky mrtvých |
Jedinou zemí světa, která se rozhodla vydat opačným směrem, jsou tak Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Známý skeptik, pokud jde o klimatické změny, v červnu oznámil, že USA od dohody odstoupí, za což si vysloužil kritiku po celém světě.
Formálně mohou USA od dohody odstoupit nejdříve tři roky poté, co vstoupila v platnost, tedy 4. listopadu 2019. Celý proces pak trvá rok. To znamená, že odstoupení od smlouvy může být dokončeno nejdříve ke konci roku 2020. V té době čekají Spojené státy nové prezidentské volby. Další hlava státu by pak případně Trumpovo rozhodnutí mohla zvrátit.
Hlavním cílem pařížské dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn.
