Záchranné práce v oblasti katastrofy Írán v úterý ukončil. Místo navštívil íránský prezident Hasan Rúhání. „Pro všechny Íránce je to velké neštěstí... chtěl bych vyjádřit soustrast obyvatelům Kermánšáhu a říct jim, že při nich všichni stojíme,“ uvedl podle prezidentské kanceláře Rúhání. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by se kvůli zemětřesení dostali do potíží čeští občané.
Při zemětřesení na hranicích Iráku a Íránu zemřelo nejméně 300 lidí. Otřásal se i Bagdád |
„Záchranné práce v provincii Kermánšáh skončily,“ řekl státní televizi ředitel íránské zdravotnické služby. Právě ze západoíránské provincie Kermánšáh je hlášena většina z více než čtyř stovek obětí neštěstí. Šance, že se podaří v troskách najít ještě někoho živého, je podle místních úřadů extrémně nízká.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na twitteru poděkoval všem státům, který nabídly Íránu pomoc, a řekl, že ji země zatím nepotřebuje.
Zemětřesení o síle 7,3 stupně mělo epicentrum asi 32 kilometrů od iráckého města Halabdža, blízko hranic s Íránem. Otřesy, které byly podle agentury AP cítit až na pobřeží Středozemního moře, postihly nejvíce západoíránskou provincii Kermánšáh, zejména město Sarpol Zaháb. Tam byla poničena jediná nemocnice ve městě, armáda tak na místě zřídila polní nemocnice. Podle íránského tisku zemětřesení zasáhlo 14 provincií, způsobilo sesuvy půdy, výpadky elektřiny a poškodilo mnoho hliněných vesnických domů.
  |
Kromě sedmi mrtvých v Iráku připadají všechny oběti na Írán. Podle íránského Červeného půlměsíce ztratilo asi 70 tisíc lidí střechu nad hlavou. Řada lidí z obav před dalšími otřesy tráví noci mimo budovy, uvedla státní televize.
„Noc je chladná... Potřebujeme pomoc. Potřebujeme všechno. Úřady by měly zrychlit svou pomoc,“ řekla televizi mladá žena v jednom z nejpostiženějších íránských měst Sarpol Zaháb.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí kondoloval všem příbuzným obětí a vyzval úřady, aby dělaly vše, co je v jejich silách, a pomohly těm, co byli zraněni či přišli o domov. Podle íránského Červeného půlměsíce asi 70 tisíc lidí ztratilo střechu nad hlavou. Íránská seizmologická služba navíc zaznamenala asi 118 následných menších otřesů a uvedla, že se očekávají další. Ropovody v oblasti však zřejmě poškozeny nebyly.
Otřesy postihly i Bagdád
„Mé dvě děti spaly, když se dům začal kvůli otřesům rozpadat. Popadl jsem je a utekl ven na ulici. Strávili jsme několik hodin na ulici, než nás humanitární pracovníci ubytovali ve škole,“ uvedl Hodždžat Gharíbíán z Kasr Šírínu.
Otřesy ale postihly i velkou část Iráku, včetně hlavního města Bagdádu, kde měly sílu 6,5 stupně. Největší škody zemětřesení napáchalo v iráckém Kurdistánu, odkud pocházely všechny irácké oběti na životech. Úřady kvůli obavám z otřesů varovaly místní obyvatele, aby nepoužívali výtahy.
„Seděla jsem s dětmi u večeře a najednou dům začal tancovat ve vzduchu,“ řekla Madžída Amírová z Bagdádu s tím, že s dětmi z domu vyběhla. „Ze začátku jsem si myslela, že šlo o velkou bombu, pak jsem ale zaslechla, jak všichni křičí Zemětřesení!“ dodala.
Na české úřady se s žádostí o pomoc nikdo neobrátil
„Nikdo se na nás neobrátil s žádostí o pomoc, ani s tím, že by někoho pohřešoval,“ řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová s tím, že v zasažené oblasti je podle databáze DROZD, kam se cestovatelé mohou dobrovolně registrovat, celkem 18 lidí. „Rozeslali jsme jim textové zprávy, aby případně věděli, jak postupovat, kdyby se dostali do potíží,“ doplnila. O tom, zde Česká republika poskytne zasaženým zemím mimořádnou materiální pomoc, se podle Lagronové teprve rozhodne.
Írán se nachází nad několika liniemi seizmických zlomů, zemětřesení jsou tam proto častá. Poslední otřesy s větším počtem obětí postihly Írán v srpnu 2012, na severozápadě země při nich tehdy zemřelo na 310 lidí.
Nejhorší zemětřesení v tomto tisíciletí postihlo Írán v roce 2003, kdy na jihu zahynulo nejméně 26 000 lidí a historické město Bám bylo srovnáno se zemí. Nejvíce obětí v novodobých dějinách Íránu si vyžádalo zemětřesení z června 1990, kdy otřesy o síle 7,3 stupně postihly severozápad země; tehdy zemřelo na 40 000 lidí.
