Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij čelí mezinárodní kritice kvůli tomu, že přehlíží tažení barmské armády proti menšinovému muslimskému etniku Rohingů na severu země, které OSN již dříve označila za etnickou čistku.
Papež přijel do Barmy poté, co z barmského Arakanského státu uprchlo před násilnostmi během několika měsíců do sousedního Bangladéše více než 620 tisíc Rohingů. Ty barmské úřady neuznávají jako etnikum, odmítají jim udělit občanství a omezují jejich svobody.
František jako vůbec první papež navštívil Barmu. Setká se i s nobelistkou Su Ťij |
Západní novináři napjatě sledovali, zda hlava katolické církve ve svém nejvýznamnějším projevu v Barmě použije termín Rohingové, který je zapovězený buddhistickou většinou země. Papež, který dříve během letošního roku otevřeně vyjadřoval obavy o osud „rohingských bratří“, v úterý tento výraz nepoužil. Podle všeho tak vyslyšel žádost místních katolických duchovních, kteří se obávají, že by se pak barmská armáda mohla mstít na menšinových katolících, kterých je ve 52milionové Barmě jen asi 659 tisíc.
Papež František uvedl, že Barma trpí občanským konfliktem a násilnostmi, které „trvají příliš dlouho a hluboce zemi rozdělily“. „Obtížný proces budování míru a národního usmíření může postupovat, jen když bude hájena spravedlnost a lidská práva,“ řekl. „Náboženské odlišnosti nemusejí šířit nedůvěru a rozdělovat, ale naopak by měly být silou, která povede k dosažení jednoty, k odpuštění a toleranci,“ dodal.
Papežův projev rohingské aktivisty zřejmě zklame
Papež rovněž vyjádřil podporu civilní vládě vedené Su Ťij a jejím snahám o usmíření v zemi po desítkách let vojenské diktatury. O armádních operacích proti Rohingům se konkrétně nezmínil. Podle agentury AP papežův projev zřejmě zklame rohingské aktivisty a organizace pro lidská práva, které kritizují kdysi vězněnou disidentku Su Ťij za to, že zpochybňuje porušování lidských práv Rohingů v zemi a neodsoudila armádu za její operace proti nim.
Su Ťij ve svém úterním projevu poděkovala všem, kdo barmskou vládu podporují při „řešení společenských, ekonomických a politických problémů, které narušují důvěru, porozumění a harmonii“.
„Cílem naší vlády je pokračovat v mírovém procesu, posilovat rozmanitost naší země, podporovat lidská práva a toleranci a zajistit bezpečnost pro všechny,“ řekla Su Ťij.
Barmská armáda zahájila operace proti Rohingům po útocích povstalců na bezpečnostní stanoviště v Arakanském státě 25. srpna. Svědci vypověděli, že barmští vojáci při svém tažení zabíjeli, mučili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice. Barmská armáda obvinění z násilností odmítá a její šéf generál Min Aun Hlain papeže při jejich pondělním setkání ujistil, že Barma se nedopouští „žádné náboženské diskriminace“ a že armáda jedná „v zájmu míru a stability“.
