Oznámení o rozhodnutí bude učiněno „v příštích dnech“, řekl v úterý mluvčí Bílého domu Hogan Gidley novinářům na palubě Air Force One při návratu Trumpa ze státu Utah, píše izraelský deník Haaretz. Ještě během večera však zdroje v Bílém domě potvrdily novinářům, že ambasáda bude přesunuta.
Prezident Trump v úterý kvůli celé záležitosti hovořil s několika lídry s Blízkého východu. Podle mluvčí Bílého domu Sarah Sandersové prezident komunikoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem i jordánským králem Abduláhem.
Trump odložil přesun amerického velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma |
Podrobnosti o konverzaci zatím Sandersová odmítla sdělit. Prezident by měl své rozhodnutí oznámit ve středu večer.
Trump podle zdrojů v Bílém domě pověří ministerstvo zahraničí, aby proces přesunu ambasády formálně zahájilo. Tento proces nemá jasný harmonogram a může trvat řadu let. Rozhodnuto není ani o místě, kde by v Jeruzalémě objekt velvyslanectví měl stát. USA však uznají Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
Jordánský král v prohlášení uvedl, že přestěhování ambasády „by mohlo ohrozit stabilitu a bezpečnost regionu“ a narušilo by snahy Washingtonu o obnovení izraelsko-palestinských mírových rozhovorů.
Podle zdrojů zpravodajské agentury WAFA oznámil Trump při rozhovoru palestinskému prezidentovi Abbásovi, že velvyslanecký úřad USA bude do Jeruzaléma přesunut. Abbás podle agentury Reuters Trumpa varoval před „nebezpečnými důsledky.“ Zároveň vyzval papeže Františka a ruské, francouzské a jordánské vůdce, aby zasáhli.
Kreml oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonoval Abbásovi. Řekl mu, že Moskva podporuje obnovení mírových rozhovorů mezi Izraelci a Palestinci, včetně jednání o postavení Jeruzaléma.
Přesun ambasády řeší každý americký prezident od roku 1995
Přesun americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma řeší každý americký prezident již od října 1995. Tehdy americký Kongres schválil přemístění velvyslanectví k 31. květnu 1999.
Od té doby ale všichni američtí prezidenti, Bill Clinton, George Bush mladší a Barack Obama, každých šest měsíců podepisují odklad platnosti zákona, protože záležitost „není v národním bezpečnostním zájmu“. Takové rozhodnutí učinil i v červnu letošního roku Donald Trump.
Americký prezident měl podle deníku the Guardian rozhodnout o přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma již v pátek o půlnoci, ale jeho administrativa oznámila, že prezidentův verdikt zazní až v pondělí.
Jelikož Trump přesunutí ambasády sliboval už v předvolební kampani, diplomaté i média očekávali , že zazní velké rozhodnutí. Trumpův zeť a zvláštní poradce pro mír na Blízkém východě Jared Kushner pak v neděli uvedl, že se prezident ještě nerozhodl. Nakonec se rozhodnutí posunulo na další dny.
Vysoce postavený americký vládní představitel agentuře Reuters řekl, že Trump se k přesunu velvyslanectví vyjádří ve středu. Prezident podle něj řekne, že stěhování ambasády se odkládá, ale zdůrazní, že to má stále v plánu. Trump podle něj také uvede, že Spojené státy uznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
Macron a Saudové jsou znepokojeni
Kvůli úvahám o přesunutí americké ambasády z Tel Avivu s Donaldem Trumpem hovořil již v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron. Svůj americký protějšek se Macron snažil přesvědčit, aby s rozhodnutím počkal.
„Vyjádřil své znepokojení nad možností, že Spojené státy jednostranně uznají Jeruzalém jako hlavní město státu Izrael,“ uvedl úřad francouzského prezidenta. „Emmanuel Macron vyzval k tomu, aby byla otázka statutu Jeruzaléma upravena v rámci mírových jednání mezi Izraelci a Palestinci, která si kladou za cíl především vznik dvou států žijících vedle sebe v míru a bezpečí, s Jeruzalémem jako hlavním městem,“ prohlásil Elysejský palác.
  |
Varování vydala v pondělí i Saúdská Arábie s tím, že americké rozhodnutí o postavení Jeruzaléma před mírovým urovnáním v izraelsko-palestinském konfliktu by narušilo mírový proces a zvýšilo napětí v regionu.
„Jakékoli oznámení USA ohledně statutu Jeruzaléma před dosažením konečné dohody v izraelsko-palestinském konfliktu by narušilo mírový proces a zvýšilo napětí v regionu,“ uvedl ve svém prohlášení saúdskoarabský velvyslanec v USA princ Chálid bin Salmán. Jeho země podle něj nadále podporuje palestinský lid a to bylo sděleno také americké administrativě.
Proti vyhlášení Jeruzaléma za hlavní město Izraele se v úterý vyslovila i šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová. Irácký premiér Hajdar Abádí řekl, že Bagdád je proti přesunu ambasády, a varoval před důsledky takového rozhodnutí pro celý region.
Hrozí přerušení vztahů s Tureckem a Palestinou
Nejsilnější odpor k rozhodnutí však USA zaznamenaly ze strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v úterý v parlamentu řekl, že Turecko v případě, že USA přesunou velvyslanectví do Jeruzaléma, zareaguje rázně. „Mohli bychom i přerušit diplomatické vztahy s Izraelem,“ řekl.
O této otázce v úterý jednala i Liga arabských států. Organizace islámské spolupráce (OIC) v pondělí oznámila, že uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele bude považovat za zjevnou agresi. Jordánsko v úterý uvedlo, že na sobotu hodlá kvůli Trumpově záměru svolat mimořádné zasedání Ligy arabských států a OIC.
Palestinci by případný souhlas s přesunem velvyslanectví považovali za závažný krok. Washington by tím podle poradce palestinského vůdce Mahmúda Abbáse nemohl být dále prostředníkem mezi Izraelem a Palestinci. „Znamenalo by to, že se rozhodli (Američané) distancovat se od mírového řešení a od své role v něm,“ řekl prezidentův poradce Madždí Cháldí.
Palestinské vedení v takovém případě podle něj přeruší kontakty s USA. Palestinci počítají s tím, že získají vlastní stát a že východní Jeruzalém bude jeho hlavním městem. V noci na středu palestinské vedení oznámilo, že kvůli přesunu ambasády hrozí, že lidé vyjdou do ulic.
Americký viceprezident Mike Pence už na konci listopadu potvrdil, že prezident Trump „aktivně zvažuje“ termín a způsob přeložení amerického velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Takový krok by znamenal obrat v desetiletí uplatňované americké politice a mohlo by přiživit násilí na Blízkém východě, poznamenala agentura Reuters.
70 let bojů o město
Problémy s kontrolou Jeruzaléma mají počátek již v roce 1947, kdy byla Brity vedená Palestina rozdělená na arabský stát Palestina a židovský stát Izrael. Ani jedna strana však nezískala kontrolu nad městem a byla z něj utvořena mezinárodní zóna pod správou OSN, kterou však arabské státy neuznaly.
Vzniklý vojenský konflikt skončil v roce 1948 tak, že Izrael kontroloval západní část Jeruzaléma a Jordánsko východní část města. Během šestidenní války v roce 1967 získal Izrael mimo jiné kontrolu nad západním břehem řeky Jordán a tím i kontrolu nad celým městem.
Zeman dostal v New Yorku cenu za podporu Židů a zařadil se mezi 100 vlivných osobností |
V roce 1980 prohlásil izraelský parlament Jeruzalém za „kompletní a sjednocené“ hlavní město Izraele. Tento krok ale mezinárodní společenství neuznává. Palestinci stále počítají s tím, že se východní Jeruzalém stane hlavním městem jejich budoucího státu.
K přesunutí světových ambasád do Jeruzaléma vyzval i prezident Miloš Zeman letos na předávání ceny Bojovník za svobodu (Warrior for Truth) od americké židovské organizace Gershon Jacobson Jewish Continuity Foundation (GJCF).
„Potřebujeme konkrétní akci a ne pouze slova. A takovou akcí by mohlo být přemístění ambasád demokratických států z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ uvedl prezident. Sám Zeman navrhl zřízení české ambasády v Jeruzalému před čtyřmi lety.
