„Vezmeme-li v úvahu pyroklastické proudy a plochu pokrytou popelem, byla (středeční erupce) tento rok tou nejsilnější,“ řekl AFP Sutopo Purwo Nugroho z místního úřadu pro zvládání přírodních katastrof.
Probouzí se sopka Agung na Bali? Tamní vláda kvůli otřesům evakuovala desetitisíce lidí |
Pyroklastický proud, jenž bývá někdy označován jako žhavé mračno, je nejnebezpečnějším z doprovodných jevů erupce. Je to vlna žhavých sopečných plynů smíšených s úlomky magmatu a sopečného popela s teplotou od 100 do 1000 stupňů Celsia, která se pohybuje po sopečném svahu velkou rychlostí.
„Sopečný popel dopadl na několik vesnic v okolí vulkánu Sinabung,“ uvedlo k erupci indonéské Středisko pro vulkanologii a zmírnění rizik geologické činnosti. Třebaže místní úřady zakázaly provádět jakoukoli činnost v okruhu tří kilometrů od vulkánu, místní obyvatelé se vrátili do vesnic a obdělávají pole, informoval list South China Morning Post.
Sopka vysoká 2600 metrů nevykazovala žádnou činnost téměř čtyři století. V srpnu 2010 se však probudila, což tehdy stálo život dvě osoby a dalších 30.000 lidí muselo utéci do bezpečí. Další silná erupce nastala v únoru 2014, kdy přišlo o život 16 osob. Sinabung patří mezi více než 120 aktivních vulkánů v Indonésii.
Souostroví Indonésie kopíruje Tichomořský lem, nazývaný také Ohnivý kruh. Setkávají se tam tektonické desky, jejichž pohyb se projevuje seizmickou a vulkanickou činností.
Na sklonku listopadu bylo na indonéském ostrově Bali zavřeno na tři dny letiště kvůli popelu ze sopky Agung, na místě tehdy uvízlo 120 tisíc turistů.
