Lidovky.cz

Záhřeb hledá pomoc v Ankaře. Země mají pokračovat v úloze hybatelů v Bosně

Svět

  14:00
ZÁHŘEB/ANKARA - Chorvatská prezidentka při návštěvě v Turecku nabádala svůj protějšek, aby využil vlivu na muslimy v Bosně a angažoval se v řešení tamního sporu o reformu volebního systému. Bosenští Chorvaté podporovaní Záhřebem totiž potřebují jejich souhlas k získání většího vlivu před volbami.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. foto: Reuters

Ne nadarmo se o nich traduje, že jsou to nejsložitější volby na světě. Voliči v nich rozhodují o obsazení stěžejních státních postů podle klíče, jehož účelem bylo před 22 lety ukončit krvavou občanskou válku a přinést do etnicky znesvářené země mír. Místo toho podle něj hornatá balkánská země funguje v nesmírně složitém systému dodnes. A mír v mnoha ohledech zůstal na papíře, zatímco nacionalismus nadále platí za hnací sílu tamní politiky na všech úrovních.

Erdogan chce ambasádu ve východním Jeruzalémě. Je to hlavní město muslimů, řekl

Po čtyřech letech se mají letos v říjnu obyvatelé Bosny a Hercegoviny vydat k volebních urnám ve všeobecných volbách. A jako pokaždé i tentokrát skýtá hlasování v zemi rozdělené podél etnických linií mezi většinové muslimské Bosňáky, pravoslavné Srby a nejméně početné katolické Chorvaty výbušný potenciál. Dlouhodobě vypjaté vztahy mezi etniky tento týden ještě více rozdmýchala návštěva chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovičové v Ankaře, kde se angažovala za krajany z Bosny.

Chorvatská prezidentka při úterní schůzce na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana apelovala, aby využil svého vlivu na bosenské muslimy v aktuálním sporu o reformu volebního systému před nadcházejícími volbami. 

Chorvaté totiž dnes v rozpolceném státě složeném ze dvou entit sdílejí svoji politickou moc v jedné z nich právě s muslimy v takzvané Federaci Bosny a Hercegoviny. Na straně druhé v protikladu k ní stojí takzvaná Republika srbská, ovládaná Srby, jak se na konci roku 1995 po obtížných vyjednáváních dohodli v americkém Daytonu zástupci protistran v bosenské občanské válce.

Vůči takovému uspořádání se dlouhodobě staví četní chorvatští představitelé – ať už ti v Bosně, nebo v samotném Chorvatsku. Z jejich strany tak zaznívají požadavky přinejmenším na reformu volebního zákona, která by vedla k získání větší politické moci na rovině entity a celého státu. Mnozí jdou ale ještě dál a hovoří rovnou o vzniku třetí entity v zemi – té, v níž by dominovali právě Chorvaté.

Turecko na Balkáně obnovuje svůj někdejší vliv

S blížícími se volbami navíc nyní hrají o čas. Poslední změny zákonů týkajících se hlasování umožňuje bosenská legislativa nejpozději šest měsíců před volbami. Má-li být tedy reforma schválená ještě před nejbližším hlasováním, musejí znesvářené strany najít konsenzus do dubna. Důvod, proč se chorvatská prezidentka obrací na Erdogana, je přitom nasnadě. 

Ankara se v posledních letech v Bosně, stejně jako i dalších balkánských zemích, které byly historicky součástí osmanského impéria a v nichž tvoří muslimové početnou menšinu, těší značnému vlivu. A stále ho rozšiřuje. Ať již formou investic, nebo podporou islámských vzdělávacích a náboženských institucí.

Není to také poprvé, kdy Záhřeb při hájení zájmů krajanů v sousední Bosně hledá spojence v Ankaře. Už při Erdoganově návštěvě v Záhřebu v dubnu 2016 chorvatská prezidentka prohlásila, že Chorvatsko a Turecko „sdílejí odpovědnost za budoucnost Bosny a Hercegoviny“. A podobná slova volila i nyní.

„Jsem vděčná, že si uvědomujete potřebu toho, aby Chorvatsko a Turecko pokračovaly v úloze hybatelů procesů v Bosně a Hercegovině, které tuto zemi přiblíží pokroku ve prospěch všech občanů a umožní jí členství v Evropské unii,“ prohlásila po jednání na společné tiskové konferenci chorvatská prezidentka.

Chorvaté ať volí jen Chorvaty

Chorvaté usilují o změnu části volebního zákona, především pasáže týkající se volby kolektivního vedení Bosny, tříčlenného předsednictva. V jeho vedení se pravidelně střídá zástupce Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Podle stávajícího modelu ale k nevoli Chorvatů o jejich zástupci rozhodují i Bosňáci, kteří s nimi žijí v jedné entitě. Žádají proto, aby se v bosňácko-chorvatské entitě vybírali zástupci v jednotlivých kantonech podle toho, které z etnik tam převažuje. V praxi by se tak země rozdělila na malé etnické jednotky.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku už v roce 2009 označil stávající systém za diskriminující, Bosna potácející se v mimořádně složitém politickém systému ale nebyla dodnes schopná to jakkoliv napravit. Se změnou by totiž muselo souhlasit vedení všech tří etnik, a to je kámen úrazu. Spekulovalo se tak, že by se podzimní volby dokonce mohly posunout až na rok 2020 a spojit se s těmi na nejnižší úrovni – místními. Bosenská ústřední volební komise to ale rezolutně odmítla s tím, že by taková varianta byla až příliš složitá pro voliče i pro ni samotnou.

„Každý volič by musel dostat šest volebních lístků, a to je k už takto komplexnímu systému příliš náročné,“ nechala se slyšet pro balkánskou mutaci Rádia Svobodná Evropa šéfka komise Irene Hadžiabdičová.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.