Ne nadarmo se o nich traduje, že jsou to nejsložitější volby na světě. Voliči v nich rozhodují o obsazení stěžejních státních postů podle klíče, jehož účelem bylo před 22 lety ukončit krvavou občanskou válku a přinést do etnicky znesvářené země mír. Místo toho podle něj hornatá balkánská země funguje v nesmírně složitém systému dodnes. A mír v mnoha ohledech zůstal na papíře, zatímco nacionalismus nadále platí za hnací sílu tamní politiky na všech úrovních.
Erdogan chce ambasádu ve východním Jeruzalémě. Je to hlavní město muslimů, řekl |
Po čtyřech letech se mají letos v říjnu obyvatelé Bosny a Hercegoviny vydat k volebních urnám ve všeobecných volbách. A jako pokaždé i tentokrát skýtá hlasování v zemi rozdělené podél etnických linií mezi většinové muslimské Bosňáky, pravoslavné Srby a nejméně početné katolické Chorvaty výbušný potenciál. Dlouhodobě vypjaté vztahy mezi etniky tento týden ještě více rozdmýchala návštěva chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovičové v Ankaře, kde se angažovala za krajany z Bosny.
Chorvatská prezidentka při úterní schůzce na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana apelovala, aby využil svého vlivu na bosenské muslimy v aktuálním sporu o reformu volebního systému před nadcházejícími volbami.
Chorvaté totiž dnes v rozpolceném státě složeném ze dvou entit sdílejí svoji politickou moc v jedné z nich právě s muslimy v takzvané Federaci Bosny a Hercegoviny. Na straně druhé v protikladu k ní stojí takzvaná Republika srbská, ovládaná Srby, jak se na konci roku 1995 po obtížných vyjednáváních dohodli v americkém Daytonu zástupci protistran v bosenské občanské válce.
Vůči takovému uspořádání se dlouhodobě staví četní chorvatští představitelé – ať už ti v Bosně, nebo v samotném Chorvatsku. Z jejich strany tak zaznívají požadavky přinejmenším na reformu volebního zákona, která by vedla k získání větší politické moci na rovině entity a celého státu. Mnozí jdou ale ještě dál a hovoří rovnou o vzniku třetí entity v zemi – té, v níž by dominovali právě Chorvaté.
Turecko na Balkáně obnovuje svůj někdejší vliv
S blížícími se volbami navíc nyní hrají o čas. Poslední změny zákonů týkajících se hlasování umožňuje bosenská legislativa nejpozději šest měsíců před volbami. Má-li být tedy reforma schválená ještě před nejbližším hlasováním, musejí znesvářené strany najít konsenzus do dubna. Důvod, proč se chorvatská prezidentka obrací na Erdogana, je přitom nasnadě.
Ankara se v posledních letech v Bosně, stejně jako i dalších balkánských zemích, které byly historicky součástí osmanského impéria a v nichž tvoří muslimové početnou menšinu, těší značnému vlivu. A stále ho rozšiřuje. Ať již formou investic, nebo podporou islámských vzdělávacích a náboženských institucí.
Není to také poprvé, kdy Záhřeb při hájení zájmů krajanů v sousední Bosně hledá spojence v Ankaře. Už při Erdoganově návštěvě v Záhřebu v dubnu 2016 chorvatská prezidentka prohlásila, že Chorvatsko a Turecko „sdílejí odpovědnost za budoucnost Bosny a Hercegoviny“. A podobná slova volila i nyní.
„Jsem vděčná, že si uvědomujete potřebu toho, aby Chorvatsko a Turecko pokračovaly v úloze hybatelů procesů v Bosně a Hercegovině, které tuto zemi přiblíží pokroku ve prospěch všech občanů a umožní jí členství v Evropské unii,“ prohlásila po jednání na společné tiskové konferenci chorvatská prezidentka.
Chorvaté ať volí jen Chorvaty
Chorvaté usilují o změnu části volebního zákona, především pasáže týkající se volby kolektivního vedení Bosny, tříčlenného předsednictva. V jeho vedení se pravidelně střídá zástupce Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Podle stávajícího modelu ale k nevoli Chorvatů o jejich zástupci rozhodují i Bosňáci, kteří s nimi žijí v jedné entitě. Žádají proto, aby se v bosňácko-chorvatské entitě vybírali zástupci v jednotlivých kantonech podle toho, které z etnik tam převažuje. V praxi by se tak země rozdělila na malé etnické jednotky.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku už v roce 2009 označil stávající systém za diskriminující, Bosna potácející se v mimořádně složitém politickém systému ale nebyla dodnes schopná to jakkoliv napravit. Se změnou by totiž muselo souhlasit vedení všech tří etnik, a to je kámen úrazu. Spekulovalo se tak, že by se podzimní volby dokonce mohly posunout až na rok 2020 a spojit se s těmi na nejnižší úrovni – místními. Bosenská ústřední volební komise to ale rezolutně odmítla s tím, že by taková varianta byla až příliš složitá pro voliče i pro ni samotnou.
„Každý volič by musel dostat šest volebních lístků, a to je k už takto komplexnímu systému příliš náročné,“ nechala se slyšet pro balkánskou mutaci Rádia Svobodná Evropa šéfka komise Irene Hadžiabdičová.