Lidovky.cz

Na muzejní revoluci Italové vydělali. Noví manažeři přitáhli návštěvníky do galerií

Svět

  17:00
ŘÍM/PRAHA - Před dvěma lety prožily italské kulturní instituce velkou změnu. Mezi 20 novými řediteli, které vláda jmenovala do čela velkých muzeí a galerií, bylo i sedm cizinců. Výsledek nezklamal. Noví manažeři zcela změnili zavedené pořádky, způsob, jakým byly veřejnosti představovány skvosty italské kultury.

Světově proslulá galerie Uffizi je jednoznačně nejnavštěvovanější sbírkou umění ve Florencii. Zájemci před ní denně prostojí několikahodinové fronty. Na snímku nádvoří galerie. foto: FOTO GALERIE UFFIZI

Itálie vůbec poprvé vypsala na obsazení prestižních postů mezinárodní výběrové řízení. Zájem byl velký, přihlásilo se 1222 kandidátů.

Země totiž překypuje cennými uměleckými díly, zájem o galerie tomu ale neodpovídal. Mezi první desítkou nejnavštěvovanějších muzeí světa například nebylo v roce 2015 ani jedno italské.

Zatímco pařížský Louvre navštívilo ročně 8,5 milionu návštěvníků, v proslulé florentské galerii Uffizi jich zaznamenali jen 1,5 milionu. Důvod?

Rozhýbal ztuhlou instituci...

Italská muzea a galerie měly zastaralé webové stránky, s veřejností komunikovaly často jen v italštině. Návštěvníky odrazovaly také nečekané uzavírky, přemíra byrokracie, nedostatek financí k rozvoji i neochotný personál.

Čínské muzeum šokovalo výstavou, která přirovnává černochy ke zvířatům

To vše měli noví ředitelé napravit. Byli mezi nimi tři Němci, dva Rakušané, Francouz a Brit.

Dostali výrazně větší kompetence, o penězích už nerozhodovalo jen vzdálené ministerstvo kultury v Římě. „Otočili jsme prostě list,“ komentoval v listu Corriere della Sera historickou změnu italský ministr kultury a turistiky Dario Franceschini.

Podle britského kurátora Jamese Bradburna, který se ujal řízení galerie v Miláně, hostí Itálie okolo 80 procent všech evropských uměleckých klenotů. „Problém byl v tom, že byly prezentovány nevhodně,“ uvedl Bradburn.

Dalším z nových ředitelů se stal 49letý německý historik umění Eike Schmidt, který stanul v čele zmíněné florentské galerie Uffizi. Nejstaršího a také jednoho z vůbec nejslavnějších muzeí v Evropě.

Jeho jmenování způsobilo mezi Italy poprask. Zčásti proto, že přišel se zkušenostmi z Institutu umění v americkém Minneapolisu.

Schmidt, uznávaný znalec renesančního a barokního sochařství, se stal symbolem razantních změn. Nyní už v Itálii nikdo nepochybuje, že posunul florentské muzeum vpřed.

Důkazem jsou dnes nekonečné fronty před galerií, vystavěnou podle plánů slavného architekta a malíře Giorgia Vasariho.

Uffizi nabízí ucelený pohled na italské malířství od gotiky po renesanci. Ve sbírkách nechybí nejznámější díla Sandra Botticelliho – obrazy Primavera a Zrození Venuše. Dekády ale nabízelo na cenné sbírky strnulý pohled.

...a přilákal nové sponzory

Nový ředitel Schmidt proto představil neotřelé pohledy na prezentaci stálých sbírek. Přišel také s kreativními recepty na financování muzea, dokázal přitáhnout zájem bohatých filantropů. Mezi jinými i módní značku Gucci, která měsíčně poskytuje galerii dva miliony eur.

Otevřel sbírky digitálnímu světu. „Když jsem přišel na toto místo, neměli jsme třeba žádné webové stránky,“ vzpomínal Schmidt v rozhovoru pro německou veřejnoprávní rozhlasovou stanici Deutschlandfunk.

Galerie také neměla mnoho odborných spolupracovníků. „Pro oblast osvěty a odborného bádání tady byli tři zaměstnanci, dnes už jich mámě třicet,“ říká Schmidt.

Změnil i spolupráci s veřejností, informační materiály jsou ve všech světových jazycích a v uživatelsky přívětivé úpravě. Zabralo to. Už v roce 2016 přišlo do Uffizi přes dva miliony návštěvníků, tedy o půl milionu víc než před rokem.

Schmidt, který půjde od roku 2020 pracovat do vídeňského Kunsthistorického muzea, má ještě v Itálii velké plány. Během příštích dvou let chce dokončit přípravu nových expozic, které dají umění ještě více prostoru.

Už dnes je podle britského kurátora Bradburna zřejmé, že angažmá zahraničních expertů se vyplatilo. „Itálie byla vždy lídrem v prezentaci umění, teď se do této pozice vrací,“ míní ředitel galerie v Miláně.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.