Na úpatí Ďáblova vrcholku v Kapském Městě se každý den scházejí obyvatelé, aby do kanystrů načerpali vodu z vyvěrajícího pramene. Nedělají to proto, že by chladná horská voda měla léčivé účinky. Ve druhém největším městě Jihoafrické republiky totiž začíná rapidně docházet voda.
Horko, sucho a vítr. Mohutný požár si v Kalifornii vyžádal novou vlnu evakuací |
Místním hrozí, že se během tří měsíců z jejich bydliště, ráje pro turisty a centra vinařství, stane první světová metropole, které po několikaletých obdobích sucha vyschnou zásoby vody.
Hladiny v přehradách již klesly pod 30 procent normálu. V momentě, kdy množství zásob dosáhne 13,5 procenta, bude město nuceno uzavřít kohoutky. Podle posledních informací deníku The Guardian dospěje Kapské Město do takzvaného „dne nula“ dříve, než se čekalo. Vodovodní síť podle propočtů vyschne již 12. dubna 2018.
„Očekávejte přerušení dodávek vody, přídělový systém na vody začal,“ stojí na ceduli u vjezdu do Kapského města.
„Dosáhli jsme bodu, odkud není návratu,“ uvedla pro Financial Times starostka Kapského Města Patricia de Lilleová. Nesníží-li obyvatelé radikálně spotřebu vody, budou vodovodní kohoutky centrálně uzavřeny a distribuce bude probíhat u dvou set hydrantů po celém městě, kde si pod kontrolou bezpečnostních složek bude moct každý z občanů vyzvednout svých 25 litrů vody na den.
Zbylá voda poputuje do prioritních lokalit, jako jsou nemocnice nebo hydranty v chudších částech města. Plán vedení města tak prý předchází katastrofě ohrožující veřejné zdraví. Podle premiérky Západního Kapska Helen Zilleové bude organizace dlouhých front a distribuce vody u hydrantů logistickou katastrofou.
Nedostatek a plýtvání
Už tak vedení města zavedlo pravidla korigující plýtvání vodou, která mimo jiné obsahují i hrozbu žaloby v případě, že rodina přesáhne povolený denní limit 50 litrů, což samo o sobě je značně malé množství vody.
Příčinou krize je abnormální nedostatek srážek trvající již druhým rokem. V roce 2017 na letišti v Kapském Městě spadlo pouhých 153,5 milimetrů srážek, zatímco v roce 2014 to bylo více než 500 milimetrů. Podle klimatologů by další rok bez srážek znamenal pro město katastrofu.
„Tady se ale vůbec nejedná o přírodní katastrofu,“ uvedla profesorka Gina Ziervogelová z Univerzity v Kapském Městě. „Celou situaci způsobili lidé,“ upozorňuje akademička.
V přehradě Voelvlei je zásoba vody pod 24 %.
„Je vskutku neuvěřitelné, že polovina obyvatel města se chová, jako by se jich to netýkalo,“ uvedla starostka města. Podle Financial Times částečně řešení krize zabraňuje fakt, že v bohatých, převážně bílých předměstích se lidé na krizi neohlížejí a i přes zákazy kropí trávníky, myjí automobily a dopouští vodou své bazény.
Vlasy si umyjte doma
Některé podniky se snažily napomoci s šetřením vody. Například kadeřnický řetězec Sorbet začal nabízet slevy zákazníkům, kteří přišli již s umytými vlasy. Mnozí zákazníci se však z návštěvy salónu snaží získat co nejvíce.
„Jsou zde dva tábory lidí. Ti, kteří říkají, že mají právo na umytí vlasů u nás, zatímco jiní se snaží ušetřit co nejvíce vody,“ uvedl marketingový manažer Sorbetu Jade Kirkel.
Pokud bude vedení města nuceno přikročit k uzavření vodovodů, bude to znamenat zásadní problém pro veškeré podnikání ve městě. Obchody a restaurace budou muset zavřít, nebo drasticky omezit pracovní dobu svých zaměstnanců, aby mohli dodržet hygienické standardy.
Vedení města se prozatím snaží přijít na to, jak opět naplnit přehrady v okolí Kapského Města. Zkoumá se možnost navrtávání studní, recyklace odpadních vod či odsolování mořské vody. Zatím však udržitelné řešení není.
