Lidovky.cz

Itálie se radikalizuje. Stabilní vládu však volby nejspíš nepřinesou, tvrdí expert

Svět

  5:00
PRAHA - Italské parlamentní volby, které se konají tuto neděli, by mohly skončit patem. Podle odborníka na jihoevropské státy Martina Mejstříka je možné, že ani levice, ani pravice, ani populisté nezískají parlamentní většinu. Ve volbách se objevily i staronové tváře. V čele favorizované středopravé koalice stojí Silvio Berlusconi, který se však kvůli zákazu premiérem stát nesmí.

Demonstranti antifašistického hnutí během protestu. foto: Reuters

Lidovky.cz: Jaké jsou hlavní politické bloky, které mají šanci zvítězit v parlamentních volbách?
Letošní volby budou podobně jako volby v roce 2013 nezvyklé tím, že jsou ve své podstatě třípólové. Dříve o přízeň voličů soutěžily středolevá koalice, kterou vede současná vládní Demokratická strana, a středopravá koalice hnutí Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho a Ligy severu Mattea Salviniho. Do současných voleb však vstoupilo jako nová síla Hnutí pěti hvězd a uzmulo si značnou část voličů.

MARTIN MEJSTŘÍK

Vystudoval západoevropská studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Specializuje se na politický vývoj zemí v oblasti Středozemí, zejména na Itálii. Působí na katedře Evropských studií IMS FSV UK.

Lidovky.cz: Jaké jsou šance jednotlivých bloků na vítězství?
Tyto volby budou mít komplikovaný výsledek, který nedává přílišnou naději na sestavení stabilní vlády. Každá z těchto tří sil totiž bere relativně velký počet voličů a navzájem příliš nekomunikují. Dlouhou dobu to vypadalo, že si každý z těchto bloků uzme třetinu elektorátu, ale vzhledem ke klesající popularitě vládní Demokratické strany a silnému akcentování tématu uprchlíků začíná být favoritem středopravá koalice.

Lidovky.cz: Zmínil jste téma uprchlíků, jaká jsou hlavní volební témata předvolební kampaně?
Téma uprchlíků je v Itálii relativně nové, ale rezonuje nejsilněji. Dále se pak opakují témata, která se na italské politické scéně objevují již velmi dlouho, jako je nepříznivá ekonomická situace a nezaměstnanost. Řeší se prakticky bezvýchodná situace mladých lidí v otázce kvalitně zaplacené práce, která by poskytovala dostatek financí na kvalitní život. A samozřejmě se také hovoří o neschopnosti vlády připravit reformy, které by přinesly změnu v této socioekonomické oblasti.

Lidovky.cz: Hovoří se v Itálii například o odchodu z Evropské unie?
To rozhodně ne. Je pravda, že většina stran se začala značně vymezovat vůči EU, což v Itálii nikdy dříve tématem nebylo. Nicméně na rozdíl třeba od České republiky by i ta největší euroskepticky vystupující hnutí, jako je Liga severu, nebo Hnutí pěti hvězd, nikdy o vystoupení z EU neuvažovala.

Lidovky.cz: Kdo předpokládáte, že ve volbách zvítězí?
Současný volební zákon je nastaven tak, že pokud se jednomu hnutí podaří získat přes čtyřicet procent tak získá většinu hlasů. Tomu výsledku se bude blížit středopravá koalice. Podle mého názoru zvítězí, ale na hranici 40 % nedosáhne. Pak ovšem vyvstane problém, že nebudou mít s kým poskládat vládu, což ve výsledku napomůže antisystémovým hnutím jako je Hnutí pěti hvězd.

Vedení středopravé koalice - šéfka hnutí Italští bratři Giorgia Meloniová, lídr Vzhůru Itálie Silvio Berlusconi, šéf Ligy severu Matteo Salvini a lídr hnutí My s Itálií Raffaele Fitto.

Lidovky.cz: Ve vedení středopravé koalice stojí i bývalý premiér Silvio Berlusconi. Může se stát premiérem?
Nemůže. Berlusconi má totiž do roku 2019 zákaz působení ve veřejně volených funkcích, takže on se premiérem stát nemůže.

Lidovky.cz: I tak se ale Berlusconi značně angažuje a je vidět na mnohých akcích s veřejností. Jak se staví Italové k jeho návratu do politiky?
Berlusconimu v návratu brání několik věcí. Za prvé je to ten zmíněný zákaz, za druhé je to jeho věk. Je mu již jednaosmdesát. I když si nedávno nechal vyrobit nový obličej, tak se na něm věk již značně podepsal. Je však zajímavé, že poté co mu by zrušen mandát v senátu, odvrátili se od něj spojenci a vypadal, že je skutečně politická mrtvola, tak Silvio Berlusconi se dokázal vrátit a jeho strana má v současnosti kolem patnácti procent, což je opravdu dobrý výsledek.

Lidovky.cz: Může to mít spojitost i s tím, že vlastní značnou část médií?
Určitě, v současnosti je sice jeho podíl na mediální scéně nižší, než býval dřív, ale pořád ovládá přibližně čtyřicet procent italského mediálního trhu. Berlusconi toho dobře využívá a jeho voličská základna se rekrutuje ze sociálních skupin, které nejvíce sledují televizní kanály, například mezi mladými matkami.

Šéf strany Forza Italia (Vzhůru Itálie) Silvio Berlusconi.

Zároveň je Berlusconi velmi flexibilní, co se týče názorů a je schopen najít nová témata a nebrat ohled na to, co si myslel třeba před pěti lety. Teď se stal například ochráncem zvířat. Adoptoval malé jehňátko, založil farmu, s těmi zvířaty se fotí a stal se ekologem.

Lidovky.cz: O Itálii se v poslední době hovořilo v souvislosti s vzestupem fašistických hnutí CasaPound a Forza Nuova, které se nebojí odkazovat i na Benita Musoliniho. Jak se k nim staví Italové?
Je pravda, že o těchto radikálních hnutích se dnes v Evropě hodně mluví. Jsou to skutečně fašistické skupiny, setkávají se, hajlují, ověšují se symboly, ale jejich reálná politická podpora je na úrovni české Dělnické strany, nebo hnutí Martina Konvičky. A tak jsou i ve společnosti vnímány.

V ‚předvolební‘ Itálii vyšly v řadě měst do ulic desetitisíce lidí, nejvíc v Římě

Je pravda, že jsou na vzestupu, že jsou vidět a střetávají se často s bezpečnostními složkami, ale členů těchto stran je pár tisíc a nepředstavují reálnou politickou sílu. Tato hnutí jsou velmi vzdálená od toho, aby se dostala do parlamentu.

Lidovky.cz: Změnila tato hnutí nějakým způsobem ráz italské politiky?
Do značné míry určitě. Část jejich rétoriky totiž převzaly pravicové strany, jmenovitě pak Matteo Salvini a jeho Liga severu. Uvědomili si totiž, že v Itálii existují voliči, kteří na radikální rétoriku slyší. Salvini dokonce došel tak daleko, že říkal, že Itálii je potřeba vyčistit, zbourat tábory buldozery a poslat všechny migranty z Itálie.

Zničené plakáty šéfa fašistického hnutí CasaPound Simoneho Di Stefana.

Tato prohlášení pak vedla k určité radikalizaci společnosti. Nebylo to však způsobené okrajovými fašistickými hnutími, ale tím, že zavedené mainstreamové strany převzaly jejich autoritativní rétoriku. 

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.