LN: Verše, které jste recitovala při soutěži ve Spojených arabských emirátech, byly kritické vůči režimu. Nebála jste se, že skončíte jako uvězněný a k bičování odsouzený bloger Raíf Baddáví?
Nebyla to konfrontace s režimem, ale s náboženskými institucemi.
LN: V posledních měsících saúdskoarabská vláda povolila ženám vstup na koncerty nebo sportovní utkání. Využila jste toho, nebo se chystáte v budoucnu?
Nevyužila, protože jsem příliš zaneprázdněná. Když ale bude něco poblíž, možná jednou půjdu. Je dobré, že se můžeme svobodně rozhodnout a je na každém, zda půjde.
Saúdské Arabky mohly poprvé vyrazit na fotbalový zápas |
LN: Jak se díváte na uvolňování režimu vůči ženám, myslíte, že tento trend bude pokračovat? V zemi má i dost odpůrců…
My všichni doufáme, že to bude pokračovat. To, co se nyní děje, je pozitivní a jsme šťastní, že se to děje. Samozřejmě nevím, jestli proti tomu někdo vystoupí, zatím jsme ale spokojení a optimističtí.
LN: Co byste vy osobně ve vztahu režimu k ženám nejvíce ocenila?Největším problémem je nyní pro ženy poručnictví, tedy institut, kdy musí ženě vše povolovat její mužský příbuzný.
LN: Váš manžel je také básník. Jak jste se seznámili? A jak se vůbec dnes v dosti segregované saúdskoarabské společnosti dávají mladí dohromady?
Manžel pracoval v novinách a líbilo se mu, co píšu. Zajímavé na tom je to, že se opovážil mě přímo oslovit a požádat o ruku. Pokud jde o to, jak seznámení probíhají dnes, myslím, že láska nezná mezí. Mladí lidé i dnes nacházejí způsoby, jak být v kontaktu s opačným pohlavím. Přesto ale samozřejmě stále dochází k předem připraveným sňatkům.
LN: Dá se říci, jak velké procento je sňatků předem dojednaných?
Šedesát procent sňatků je z lásky. Ta je pro Araby velmi důležitá.
LN: Jak moc je v ulicích znát vliv náboženské policie?
Teď už tam žádný vliv není. Stále tam jsou přítomni, ale přestali už zasahovat do toho, co se v ulicích děje.
LN: O Saúdské Arábii se nyní hodně mluví: o investicích korunního prince, o liberalizaci společnosti, ale i o válce v Jemenu a tamních válečných zločinech. Které z těch témat nejvíce rezonuje ve společnosti?
Saúdskou společnost nejvíce zajímá snaha o změnu. U mladých lidí, kterým je méně než 35 či 40 let, především rezonuje společenská modernizace. Tato iniciativa Muhammada bin Salmána je velice důležitá. Změny ale podporují i lidé starší nad 50 let, kteří jsou intelektuálně založení, jako umělci nebo spisovatelé.
Pokud jde o válku v Jemenu: během historie se Saúdská Arábie vyhýbala tomu, aby byla přítomna ve válkách. Uvědomuje si, že válka je něco škodlivého, co poškozuje společnost, ale také ekonomiku. Před touto válkou ale minimálně třikrát vůdcové Húsiů (šíitští povstalci, pozn. red.)vyhrožovali Saúdské Arábii. Tvrdili, že jsou schopni být do 24 hodin v Rijádu nebo v Mekkce, totéž zaznívalo i z úst íránského vůdce Chameneího. To saúdskou společnost i vládu šokovalo, takže není divu, že se rozhodla jednat. Kdyby k těmto výhrůžkám nedošlo, tak by válka zřejmě nebyla.
LN: Na Západě se v poslední době hodně mluví o rozdělených společnostech. Cítíte podobné tlaky či dělení i ve vaší zemi? Například mezi konzervativci a liberály?
Celý svět je nyní na rozcestí. Tu krizi podle mého názoru způsobuje zdivočení nejrůznějších firem. Jedním z důležitých prvků je zde ropa, která je jedním z nejjednodušších prostředků, jak získat peníze a dosáhnout bohatství. Pokud se lidé snaží docílit svých ekonomických zisků co nejjednoduššími cestami a co nejrychleji, vede to často k využívání nezákonných nástrojů, v nichž je hodně špíny.
Kapitalisté platí politikům, aby dosáhli svých cílů, a to na úkor společnosti. Nemají žádnou společenskou zodpovědnost. V Saúdské Arábii se ale nyní děje naprostý opak – lidé evidentně touží po společenských změnách, rozvoji. Je nutné říci, že takové změny mohou fungovat jedině tehdy, pokud je zavede a bude podporovat vládnoucí rodina.
Saúdská Arábie povolí po více než 30 letech veřejná kina. Stát podporuje filmaře |
LN: V Evropě často lidé žijí v takzvaných sociálních bublinách na sociálních sítích. Máte vy mezi svými přáteli lidi, kteří patří mezi náboženské konzervativce a jsou třeba proti tomu, aby mohly ženy řídit auto?
Společnost v Saúdské Arábii je stále do velké míry kmenová a jakožto příslušník kmene jste nuceni přicházet do styku s různými lidmi, kteří nesdílejí vaše názory a hodnoty. Je mezi nimi spousta odpůrců práv žen, toho, aby ženy řídily. Důležité je, co už jsem zmínila - že změna a transformace je iniciována vládnoucí skupinou.
Kdyby tomu tak nebylo, byl by odpor mnohem větší a kmenoví představitelé by změny nepřijímali. Když ale vidí, že přicházejí seshora, podrobují se jim a důvěřují jim. Pro konzervativce je také důležité, že je zaručena bezpečnost a ekonomická stabilita. Nynější tempo změn je celkem dobré, nepřála bych si, aby došlo k nějaké revoluci a třeba i násilnostem, které vidíme v Iráku, Sýrii či Jemenu.
Evropské státy začínají zakazovat financování mešit ze zahraničí. Saúdská Arábie tak šíří konzervativní vahábismus. Jak se díváte na to, že vaše vláda financuje mešity i třeba v tak bohaté zemi, jako je Belgie? To opravdu není rozvojová pomoc…
Jsem naprosto proti zřizování náboženských institucí na západě jinými státy. Takové věci mohou probíhat jen na základě individuálních a soukromých iniciativ.
Náboženské instituce by nikde na světě neměly vznikat z popudu jiných států, a to ať by to byly instituce křesťanské, muslimské nebo hiduistické. Úkolem vlád je rozvíjet společnost, hospodářství, poskytovat služby obyvatelstvu a řídit stát a společnost. Zakládání náboženských institucí nemá být z iniciativy vlády. Náboženské vyznání patří do oblasti soukromých svobod.
