Když se Viktor Orbán před osmi lety vrátil do křesla maďarského premiéra, označil za svůj hlavní cíl ozdravit hospodářství a odbourat obrovský zahraniční dluh, který mu zanechaly předchozí vlády.
Z toho hlediska může považovat svůj původní cíl za splněný. Ekonomika vykazovala loni více než čtyřprocentní růst a stejná hodnota se předpovídá i pro letošní rok.
Expert: Orbán vede permanentní revoluci a Soros je vymyšlený nepřítel |
Další důležitý ukazatel, jejž vlády před volbami zpravidla vytahují, míra nezaměstnanosti, se vyvíjí také pozitivně. V současné době činí čtyři procenta, což odpovídá jedné třetině z doby před deseti lety, kdy na Maďarsko naplno dolehla globální ekonomická krize. Tehdy procházelo hospodářství recesí spojenou se sedmiprocetním poklesem HDP.
Za pozitivními čísly posledních let je ale i důsledné čerpání prostředků z evropských fondů. To se může na první pohled jevit jako paradox, neboť Evropskou unii a její fungování podrobili Orbán a jeho ministři v nedávné minulosti ostré kritice.
Především loni tak odstartovala vláda řadu velkých projektů v oblasti infrastruktury, na něž mohla využít unijní peníze. Zatímco některé členské státy mají problém prostředky využít, Maďarsko větší část z jemu určeného objemu peněz pro finanční období do roku 2020 již vyčerpalo.
V Maďarsku jsou dva tisíce Sorosových žoldáků, řekl premiér Orbán |
Tyto lukrativní veřejné zakázky ovšem získávají stále titíž uchazeči z okruhu blízkého vládní straně Fidesz. Jak tvrdí maďarská opozice, jedná se o zhruba 20 až 30 firem, jejichž majitelé díky tomu dokázali v minulých letech pohádkově zbohatnout. Mezi ně patřil například i premiérův spolužák za základní školy a dnešní starosta Orbánovy rodné vesnice Felcsút Lőrinc Mészáros. Díky velkozakázkám pro své firmy dokázal během posledních let proniknout mezi pětici nejbohatších podnikatelů v zemi.
Až do roku 2015 patřil do okruhu těchto vyvolených i někdejší pokladník Fideszu a oligarcha Lajos Simicska. Ten se ovšem s Orbánem rozešel ve zlém. Od té doby vytahují média, jež bývalý premiérův spojenec vlastní, hlavně nyní před volbami aféry a upozorňují na případy korupce, jež míří i do bezprostředního okolí Orbánovy rodiny.
Pokračování „neortodoxní“ ekonomické politiky
Během uplynulého období se dostalo firmám od vlády ještě další mimořádné podpory. Loni nechala schválit snížení daně z příjmu právnických osob na devět procent, což je aktuálně nejnižší hodnota v rámci EU. Firmy to má motivovat k větším investicím a rozšiřování výroby v Maďarsku.
Přitom ale narážejí na problém v podobě nedostatku pracovních sil. Země se totiž dlouhodobě potýká s nízkou porodností i s odlivem mladých lidí do zahraničí. Avšak řešit jejich nedostatek způsobem běžným jinde v regionu, čili dovozem pracovníků z Ukrajiny, není v Maďarsku průchozí.
Rozhodnete, zda Maďarsko zůstane křesťanskou zemí, řekl týden před volbami Maďarům Orbán |
Zatímco firmám daně výrazně klesly, sazba daně z přidané hodnoty ve výši 27 procent je naopak vůbec nejvyšší v rámci stávající osmadvacítky. I tato disproporce bývá předmětem kritiky opozičních politiků. Podle nich totiž nakonec běžným lidem z jejich platů v peněženkách moc nezůstane.
Jinak ale pravicově-konzervativní kabinet pokračoval v hospodářské politice posledních let. Pro ni se vžilo označení „neortodoxní ekonomická politika“.
Orbánova vláda ji začala provádět již v roce 2010. V jejím rámci například fakticky zestátnila úspory ze soukromého penzijního systému, což státní pokladně vyneslo v přepočtu 9,6 miliardy eur.
Především ale postupně uvalila na patnáct odvětví v oblasti služeb mimořádné daně. Týkaly se například telekomunikací, bankovnictví, energetiky či obchodních řetězců, čili oblastí kontrolovaných nadnárodními koncerny.
Nevztahovaly se ovšem na průmysl, například automobilky. Ty naopak Orbánova vláda podporovala různými úlevami.
A v tom může spočívat i vysvětlení, proč například Berlín drží v rámci EU nad Budapeští ochrannou ruku, a to navzdory jejich sporům o migrační politiku. Tři ze čtyř největších firem v Maďarsku jsou dceřiné společnosti německých korporací.
