Arménská metropole Jerevan se od počátku minulého týdne stala místem masových protivládních demonstrací, které v pondělí vyústily v demisi premiéra Serže Sargsjana. Rusko se dosud k událostem v Arménii vyjadřuje zdrženlivě, komentátoři státních médií a poslanci Státní dumy označovali odchod Sargsjana za „mužný a odpovědný“.
„Zatím jsme svědky toho, že situace nesměřuje k destabilizaci, což vyvolává uspokojení,“ řekl novinářům mluvčí Dmitrij Peskov. Dodal, že Arménie je pro Rusko „velmi cenným partnerem, s nímž nás spojují rozsáhlé styky včetně ekonomických, kulturních a jiných“.
„Doufáme, že v zemi bude zachován pořádek a stabilita a že v nejbližší době, v blízké budoucnosti se objeví obrysy politické konfigurace, která bude znamenat shodu všech sil, které reprezentují arménský národ,“ prohlásil Peskov. Informoval novináře, že ruský prezident Vladimir Putin neměl žádné telefonické kontakty s odstupujícím premiérem Sargsjanem, ani s jeho úřadujícím nástupcem Karenem Karapetjanem.
Ruská liberální média označila v úterý umírněnou reakci prezidentské kanceláře za překvapení. Moskva se tradičně ostře negativně vyjadřuje k situacím, kdy se v postsovětském regionu mění režim pod tlakem lidových povstání. Živelné pády vlád, například v roce 2004 a 2014 na Ukrajině nebo v letech 2005 a 2010 v Kyrgyzstánu, sledoval Kreml s nelibostí v obavě, že nákaza „barevných revolucí“ se může přenést do Ruska.
Arménie je pro Rusko strategickým spojencem, ruská armáda má v jihokavkazské zemi základnu a ekonomicky je Arménie na Moskvě silně závislá. Právě hospodářská krize, která v minulých letech postihla Rusko v souvislosti s pádem cen ropy a západními sankcemi, se odrazila na zhoršení ekonomické situace Arménie a vyvolala nespokojenost Arménů.
Peskov ale srovnání arménských demonstrací s ukrajinským převratem odmítl. „Nevidím souvislost, protože situace je úplně jiná. Je potřeba ji pečlivě analyzovat, situaci pozorně sledujeme,“ řekl ruský mluvčí.
„Arménie se může stát pro Rusko problémem,“ tvrdí Remčukov
Šéfredaktor listu Nězavisimaja gazeta Konstantin Remčukov úterý v moskevském rozhlasu upozornil, že Arménie se pro Rusko může stát problémem. „Je obtížné tvrdit, že lidé organizovali mítinky podle příkazů Západu, že jde o fašistický převrat. Bude třeba uznat volbu arménského lidu, pokud jde o vedení státu, spojenecké a hospodářské vztahy. V příštích letech mohou mít dnešní události velké následky pro rusko-arménské vztahy“.
Jasno o hodnocení arménského vývoje v Kremlu má opoziční politik Gennadij Gudkov. „Dovedu si představit, jaký smutek dnes panuje v Kremlu, kolik je tam zlosti a nespokojenosti. Pouliční protesty vyhrály nad vládní mocí, která chtěla uzákonit své věčné panování, a zastavily sklouzávání Arménie k totalitě. My, obyvatelé velkého Ruska, máme do vaší úrovně občanského uvědomění a odpovědnosti hodně daleko,“ vzkázal do Jerevanu Gudkov.
