Když slyší Francesc Manzares, který žije v Barceloně mluvit o ETA, pořád se ho drží smutek. V červenci roku 1987 totiž jeho sestra Mercè zemřela udušením při útoku na španělský obchodní řetězec Hipercor v katalánské metropoli spolu se svou neteří Silvií a synovcem Jordim, kterým šla zrovna koupit plavky. Jen při tomto útoku měla ETA na svědomí 21 životů. Mercè je jednou z více než 300 civilních obětí organizace, jejíž název v překladu znamená Baskicko a jeho svoboda.
Statistika všech obětí baskické organizace ETA. Dohromady jich bylo více než 850.
Vůbec první obětí byl v roce 1968 příslušník španělské civilní stráže José Pardines. Ten zemřel vlastně náhodou, když při službě na dálnici zpozoroval auto s kradenou poznávací značkou. Když vůz zastavil, řidič a spolujezdec vystoupili se zbraní v ruce a chladnokrevně Pardinese střelili do hlavy.
Později se k tomuto incidentu jeden z útočníku vyjádřil: „Byla to chyba. Ten chudák byl jen nějaký náhodný policista. Nebylo nutné, aby ten muž zemřel, jen proto, že poznal, že jedeme v kradeném autě. Mohli jsme to udělat jinak, jen ho odzbrojit a nechat na místě.“
Zavraždili i premiéra či radního vládnoucí strany
Tehdejší předseda frankistické vlády, Luís Carrero Blanco, byl zavražděn v zimě roku 1973. Do jeho auta útočníci nainstalovali velké množství trhaviny. Když skončila mše, na kterou Carrero Blanco chodil každý den, a on nasedl do vozu, nálož odpálili. Politik, jehož Franco považoval za svou pravou ruku, zemřel na místě a exploze byla tak silná, že do silnice udělala kráter.
  |
Oficiální konec baskické ETA, separatistická organizace oznámila své rozpuštění |
Zřejmě nejznámějším a nejdiskutovanějším činem baskické organizace byl únos a vražda radního Lidové strany, Miguela Ángela Blanca, v červenci 1997. Tento čin Španělé považují za přelomový v boji s terorismem. V zajetí strávil dva dny. ETA dala španělskému Ministerstvu zahraničí ultimátum.
„Pokud do 48 hodin nepustíte vězněné členy naší organizace na svobodu, tento muž zemře.“ Přes veškerou snahu policie a civilní stráže se nepodařilo úkryt únosců najít a tak „etarras,“ jak se příslušníkům ETA říkalo, Blanca zastřelili. V reakci na to se vzedmula obrovská vlna protestů po celém Španělsku pod heslem „Baskové ano, ETA ne!“.
Poslední útok z mnoha provedli „etarras“ v roce 2010 na jihu Paříže. Při přestřelce zemřel francouzský policista, jenž se snažil zastavit 3 muže při krádeži vozu v prodejně aut v Dammarie-lès-Lys, asi dvacet kilometrů od francouzského hlavního města. O rok později už ETA vyhlásila příměří a teprve teď oznámila definitivní konec svého působení.
Zástupci baskických politických stran ze Španělska i Francie a zprostředkovatelé jednání o míru v Baskicku při setkání na jihu Francie vyzvali k usmíření ve společnosti i k řešení situace téměř tří stovek vězňů ETA.
Španělská centrální vláda v Madridu v pátek prostřednictvím svého mluvčího sdělila, že její přístup k vězněným členům baskické teroristické organizace se nezmění ani vzhledem k ukončení existence této organizace. „Naše jednání bude i nadále stejné, nehledě na to, co ETA oznámila. Tresty všech vězněných zůstávají nezměněné.“
