Za Sadrovu stranu kandiduje do parlamentu i slavný irácký novinář Muntazír Zajdí, který proslul tím, že hodil po americkém exprezidentovi Georgi W. Bushovi boty.
Zajdí za útok na lídra USA v minulosti strávil šest měsíců ve vězení. Během současných voleb ale odmítl tisk volebních plakátů s fotografiemi svého činu: „Nechci, aby lidé hlasovali emocemi, chci je přesvědčit,“ citovala ho agentura Reuters.
V iráckých volbách vede podle prvních výsledků současný premiér Hajdar Abádí |
„Zkorumpovaní politici neposlouchají lidi, kteří je žádají, aby se korupce vzdali. Proto jsem se rozhodl vstoupit do politiky,“ vysvětlil.
Zajdí hodil boty po Bushovi v roce 2008 na tiskové konferenci v Bagdádu, kam se prezident tehdy přijel rozloučit před vypršením svého mandátu. Incident se odehrál v kanceláři iráckého premiéra Núrího Málikího.
Krátce poté, co si oba politici potřásli rukama a Bush začal mluvit, najednou povstal muž ve třetí řadě a vykřikl arabsky na amerického prezidenta: „To je polibek na rozloučenou, ty pse!“. Potom po Bushovi postupně hodil obě boty, ale ani jednou se do americké hlavy státu netrefil. Proti Zajdímu ihned po incidentu zasáhla ochranka.
  |
Poté, co si irácký novinář za svůj čin odpykal trest, tak se přestěhoval do Evropy. Tam založil humanitární organizaci, která pomáhá obětem irácké války.
Ve volbách vede Hajdar Abádí
Hlavním favoritem iráckých voleb zůstává premiér Abádí. Muž, který vyhlásil osvobození od IS a silou zakročil proti kurdským snahám o rozdělení Iráku, čelil ale kritice kvůli úsporným ekonomickým opatřením a přetrvávající korupci v řadách vládních úředníků – podle Amnesty International je Irák jedním z nejzkorumpovanějších států světa, ve 180místném žebříčku obsadil 169. pozici.
Abádí se ale tentokrát nebude moci spolehnout jen na šíitské voliče, ti byli totiž rozdělení. Jako zastánce jejich zájmů se prezentoval i Abádího předchůdce, 67letý Núrí Málikí, který kandidoval s programem na ukončení současného dělení moci mezi většinové šíity, sunnity a Kurdy. Zatímco šíitům připadne místo premiéra, sunnité obsadí post předsedy parlamentu a Kurdové spíše ceremoniální křeslo prezidenta.
Právě Málikího vláda proslula diskriminací sunnitského obyvatelstva, jež vedla k tomu, že při vítězném tažení bojovníků IS je mnozí sunnité vítali jako osvoboditele.
Dalším Abádího vyzyvatelem je Íránem podporovaný velitel šíitských milicí, 63letý Hádí Ámirí, jehož vnímá mnoho šíitů jako válečného hrdinu. Seznam lídrů silných stran doplňuje 44letý duchovní Muktada Sadr, který dříve vedl ozbrojený odpor proti přítomnosti amerických vojsk. Klerik Sadr vytvořil nečekanou alianci s komunisty a sekulárními stranami. V programu sází především na boj proti korupci.
Abádí, jenž je na západě vnímán jako nejméně sektářský z výše uvedených kandidátů, vedl kampaň i v sunnitských provinciích. Obrací se na pragmatičtější voliče, kteří doufají, že dokáže zabránit násilí a vzhledem ke svému dobrému jménu ve světě i přitáhnout zahraniční investice.
Hodil botu po Bushovi, dostal tři roky |
Všichni hlavní favorité mají blízko k sousednímu Íránu, zároveň si ale potřebují zachovat přátelské vztahy se Spojenými státy, z jejichž pomoci těží. Vítěz voleb se tak bude muset velmi opatrně pohybovat na diplomatickém poli, zvláště v době, kdy americký prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu.
Irácká ústava zajišťuje i čtvrtinový podíl žen v parlamentu, na volebních listinách jich proto figuruje 2500. Fátin Rašíd Hamídová kandiduje za stranu Bagdádský svaz, v níž převažují sunnité. „Nejdůležitějším tématem pro ženy v Iráku je bránit se odsouvání na okraj. Naše společnost umožňuje mužům řídit všechna odvětví a obory,“ soudí. Přes veškeré vládní snahy se od roku 2003 postavení Iráčanek nepřestává zhoršovat. Mnohé z kandidátek čelily před volbami zastrašování, konzervativci strhávali jejich plakáty a přimalovávali jim vousy.
