Opoziční strany navrhovaly uspořádat předčasné parlamentní volby letos 8. září, tedy půl druhého roku před skončením stávajícího čtyřletého volebního období. Za nové volby několikrát demonstrovaly v ulicích slovenských měst tisíce lidí.
Slovenský parlament podpořil vyslání vojáků do operace NATO. Je to provokace, míní Kotleba |
Vypsání předčasných voleb po vypuknutí politické krize původně požadovala i nejmenší koaliční strana Most-Híd. Po březnové demisi Fica se Most-Híd ale dohodl se zbylými dvěma koaličními stranami na vytvoření nové vlády. Novým premiérem se stal místopředseda Ficovy strany Směr-sociální demokracie Peter Pellegrini, v jehož kabinetu pokračuje většina ministrů předchozího kabinetu. Fico se následně vrátil do parlamentu jako poslanec, jímž se stal po posledních volbách v roce 2016. V době působení v čele kabinetu nemohl Fico podle ústavy mandát poslance vykonávat.
„Vláda Petera Pellegriniho dokazuje, že není vládou změny. Robert Fico byl sesazen z pozice premiéra, ale sám nás ujistil, že nikam neodchází. Tuto vládu neřídí veřejný zájem,“ řekla po hlasování sněmovny poslankyně nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Jana Kiššová, která byla jedním z navrhovatelů zákona o zkrácení stávajícího volebního období.
Po vraždě Kuciaka výrazněji klesla obliba Směru-SD, který ale zůstal nejpopulárnější politickou stranou v zemi. Z propadu Směru-SD podle průzkumů veřejného mínění opoziční parlamentní strany nevytěžily.
