Na první pohled vypadají průzkumy před referendem jednoznačně: kolem 45 procent Irů je podle nich pro změnu stávající přísné potratové praxe (v předvolebních heslech „repeal“ či „yes“) , zatímco zachovat status quo („no“) si prý přeje jen asi třetina lidí. Je tu však velké ale a tím je značný počet dosud nerozhodnutých voličů i poměrně malý podíl těch zastánců změny, kteří jsou o své volbě opravdově a pevně přesvědčeni. Jinak řečeno, nic není jisté a překvapení se nevylučuje. Oficiální výsledky hlasování mají být zveřejněny v noci na zítřek.
V potratovém referendu v pátek Irové přitom nehlasují o tom, zda má být umělé přerušení těhotenství liberálně povoleno, či ne. Plebiscit pouze řeší, zda má být zrušen osmý dodatek ústavy přijatý v roce 1983. Ten výslovně zakotvuje „právo na život nenarozených… stejně jako právo na život matky“. Současná irská legislativa tak umožňuje provést potrat jen za situace, kdy je ohrožen život budoucí rodičky.
Loni bylo v pětimilionové zemi takových zákroků legálně provedeno pouze 26. Některé Irky za provedením zákroku vycestují do zahraničí (což je v souladu se zákonem), jejich počet ovšem v posledních letech značně klesl. Legální naopak není použití tzv. potratové pilulky; v uplynulém roce jich bylo v Irsku po internetu objednáno kolem dvou tisíc.
  |
Agitace před hlasováním probíhala řadu týdnů a nevybočovala ze schématu známého z jiných zemí. K zastáncům zachování současného stavu se řadí Irská biskupská konference (v Irsku se ke katolické církvi hlásí podle posledního censu 78 procent obyvatel) či kampaň Pro Life (Pro život). Táboru podporujícímu zrušení ústavního dodatku v Irsku vévodil spolek Together for Yes (Společně pro ano) zastřešující řadu liberálních organizací, spolků pro plánované rodičovství i feministických organizací.
V případě, že by se většina hlasujících vyslovila pro zrušení osmého dodatku, mohla by pak vláda předložit zákon, který by současný stav liberalizoval. Například umožněním potratu v určitých případech do dvanáctého týdne těhotenství. Pokud převáží zastánci „ne“ (tedy osmý dodatek nerušit), legislativa by se neměnila.
„Hlasujte podle svědomí“
V problému, který se dotýká samé podstaty lidského bytí, politické strany Irům rozhodování příliš neulehčily. Dvě největší partaje, Fine Gael a Fianna Fáil, které v posledních parlamentních volbách získaly dohromady polovinu hlasů, svým sympatizantům žádný návod nedaly a doporučily hlasovat „podle svědomí“. Nacionalistická strana Sinn Féin je pro zrušení osmého dodatku, ovšem interrupce by povolila pouze za splnění přísných podmínek, jako je znásilnění či fatální poškození plodu.
Nejvýraznější politickou figuru, která se k tématu jasně vyjádřila, představuje současný premiér Leo Varadkar. Devětatřicetiletý předseda vlády, který byl v minulosti též ministrem zdravotnictví, opakovaně podpořil zrušení ústavního dodatku s tím, že původně byl proti potratům, ale postupem času názor změnil.
Bez jasného výsledku skončila poslední televizní debata na téma potratů konaná počátkem tohoto týdne. Nakonec se jí zúčastnil jen jeden zástupce z každého tábora místo původně ohlášeného formátu 2 + 2, neboť zástupkyně katolického Iona institutu z tábora proti změně nakonec nebyla televizí RTE k debatě připuštěna.
Internetoví obři stopli inzerci
O citlivém charakteru hlasování svědčí i postoj velkých technologických firem. Jak Facebook, tak Google (obě firmy mají svá evropská ústředí v irské metropoli Dublinu) totiž ve zjevné reakci na nedávné skandály s ovlivňováním voleb výrazně omezily reklamy v souvislosti s referendem. Facebook přestal přijímat „potratovou“ inzerci financovanou ze zahraničí před několika týdny; Google dokonce takové reklamy zakázal úplně, a to včetně videí na populární platformě YouTube. Sociální síť Twitter reklamu týkající se interrupcí neumožňuje již delší dobu.
V evropském kontextu patří potratová praxe v Irsku mezi nejpřísnější. Většina států včetně Česka umělé přerušení těhotenství povoluje do 10. až 12. týdne těhotenství bez dalších podmínek. Podobně konzervativní legislativa jako v Irsku existuje v Polsku či na Kypru. Zcela zakázané jsou potraty například na Maltě či v Andoře a v dalších asi dvaceti mimoevropských státech.
