„Toto zařízení jsme monitorovali již po nějakou dobu a zaznamenali jsme, že procházelo značným vylepšením již v minulosti, ale ničím tak dramatickým jako nyní. Toto je poprvé, kdy vidíme nukleární bunkr odkrytý. Zjevně prochází rekonstrukcí,“ uvedl pro deník The Guardian Hans Kristensen, ředitel jaderného informačního projektu Federace amerických vědců.
Kristensen hovořil o ruském vojenském zařízení u vesničky Alexejevka v ruské pobřežní enklávě, Kaliningradské oblasti, jež se nachází mezi Polskem a Litvou. Bunkry ve vojenském prostoru ležícím asi 50 kilometrů od polských hranic bylo podle pozorovatelů v posledních měsících prohloubeno a zakryto betonovou střechou. Podle vědců jde s největší pravděpodobností o sklad raketových systémů.
Snímky ukazují odkryté části skladiští. Vlevo nahoře je fotografie před odkrytím zeminy, vpravo po odkrytí. V areálu jsou celkem tři podzemní bunkry.
Podle Kristensenovy analýzy je to jediný areál v Kaliningradské oblasti, kde mohou být uchovávané jaderné zbraně. Sám však prý nedokáže určit, zda je zařízení v gesci námořnictva, či letectva. Je totiž ve značné blízkosti jak letecké základny v Chkalovsku, pobřežní základny u Donskoje či námořní základny ruské flotily v Baltském moři v Baltijsku, kde sídlí i jaderné ponorky. Přitom každé z těchto vojenských zařízení by mohlo využívat areál u Alexejevky k uskladnění jaderných zbraní.
„Má to jasné znaky typického ruského skladu jaderných zbraní. Je zde vysoce odolný obranný perimetr i víceúrovňový systém oplocení. Samotné bunkry mají tři řady plotů. Toto jsou typické znaky skladu jaderných zbraní, jaké známe z Ruska,“ popsal Kristensen.
Práce na bunkru začaly již v roce 2016 a nová střecha byla položena letos začátkem léta. Podle Kristensena by se zařízení mělo dostat do operativního stavu v dohledné době.
„Tyto snímky sice nedokazují, že v Kaliningradu se nachází jaderné zbraně, ale na to, že se jedná o aktivní vojenské zařízení,“ vysvětlil Kristensen, a dodal, že nemůže ani vyloučit, zda atomové hlavice v zařízení nebyly již předtím.
  |
Podle něj je možné, že ruská armáda celé zařízení opravovala právě proto, aby do něj mohl být v krátké době bezpečně uložen zbraňový arzenál, pokud dojde k rozhodnutí velení armády.
Podobné opravy skladových areálů byly provedeny před pár lety na poloostrově Kamčatka, kde má ruské námořnictvo vojenskou základnu a přístav pro ponorky. Podle Kristensena proběhly podobné opravy i na dalších zařízeních v Kaliningradu, ale žádné z nich nemá charakteristické rysy jaderného skladu.
NATO se kvůli Rusku mění, opět roste důraz na vybavení a připravenost sil, tvrdí Pavel |
Otázka ruských taktických nukleárních zbraní nedávno nabyla na důležitosti kvůli Revizi jaderného postoje vlády prezidenta Trumpa, která obvinila Rusko ze zvýšení počtu a druhů nestrategických jaderných zbraní. Z dokumentu vyplývá, že jich Rusko má „až 2 000“.
Jedná se o jaderné zbraně s menším dosahem (torpéda, rakety středního doletu) a slabší jadernou náloží, které by v teoretickém případě mohly být použity i v blízkosti spojeneckých základen. Kvůli obavám z rychlé eskalace jaderného konfliktu však nikdy nebyly použity.
Ruská federace navíc letos v lednu dokončila „potřebnou ifrastrukturu“ pro trvalé umístění mobilního raketového systému Iskander-M, jehož rakety s konvenčními i jadernými raketami mají dolet až 500 kilometrů. Ty začaly být v provozu již začátkem letošního roku.
NATO již několik let vyzývá Rusko, aby své jaderné zbraně přesunulo dále od hranic Severoatlantické aliance. Podle USA je umístění raketového systému Iskander porušením dohody z roku 1987 o umístění raket středního doletu, ale to Rusko ignoruje.
Kreml totiž opatření považuje za reakci na přítomnost americké protiraketové obrany v Evropě. Tzv. raketový deštník se po peripetiích v České republice a Polsku podařilo Američanům v roce 2014 usídlit v Rumunsku.
