„Neliberální demokracie, jakou zavedl Orbán v Maďarsku, se ukázala být mnohem účinnější, alespoň prozatím,“ přiznal v rozhovoru maďarsko-americký miliardář. Podle něj se novodobí autoritáři, jako je prý maďarský premiér Viktor Orbán, nebo ruský prezident Vladimir Putin, ukázali jako velice schopní a mazaní při potlačování občanské společnosti, čímž značně utužili svou moc.
EU je v existenční krizi, měla by upustit od systému kvót, říká miliardář Soros |
„Je to mnohem méně neohrabaný způsob kontroly nad populací, než zabíjení lidí, kteří s vámi nesouhlasí,“ uvedl Soros. V emotivním rozhovoru přiznal, že lituje některých věcí, jež v minulosti řekl. Ne proto, že by s nimi již nesouhlasil, ale spíše lituje způsobu, jakým je řekl.
Výčitky tak má například kolem komentářů na stranu administrativy bývalého prezidenta George Bushe mladšího, kterou označil před lety za nacistickou. „To byla pravděpodobně chyba,“ připustil Soros, který teď prý slovy jako fašismus a nacismus neplýtvá.
Těžké být padouchem
„Začal jsem mít totiž daleko více obavy o svou image, protože je to znepokojující kvůli všem těm lžím,“ řekl Soros s odkazem na tweet americké političky Roseanne Barrové, která židovského miliardáře osočila, že během druhé světové války spolupracoval s nacisty. Pro Sorose je prý těžké být „hlavním padouchem“ pro tolik lidí na světě.
„Nejsem rád, že mám tolik nepřátel,“ svěřil se miliardář redaktorovi New York Times. „Přál bych si mít více přátel,“ dodal.
  |
George Soros je miliardář, který značně zbohatl spekulacemi na burzách s britskou librou. V současnosti se zabývá primárně filantropickými aktivitami a jeho nadace na dobročinné účely patří k největším na světě, hned za nadací Billa a Melindy Gatesových.
Soros se skrze své společnosti snaží propagovat a podporovat demokracii v řadě zemí světa. Jeho nadace, či fondy podporují jemu spřízněné kandidáty, respektive kandidáty, kteří se mu zamlouvají. Finančně podporoval ve volbách například Baracka Obamu, nebo řadu amerických demokratů ve volbách do Kongresu. Je zastánce otevřených hranic a i proto je často označován za „strůjce migrační vlny“ v Evropě.
Soros na konci května na konferenci think tanku Evropské rady pro mezinárodní vztahy pronesl slova skepse o tom, že Evropská unie je v existenční krizi. „Všechno, co se mohlo pokazit, se pokazilo,“ uvedl na úvod svého proslovu.
Soros také varoval před populistickými stranami, které se snaží EU zničit, či před rozpadem transatlantické aliance, což prý lze pozorovat na odmítnutí Spojených států nadále se účastnit íránské jaderné dohody.
Nákup podílu v NYT
Soros skrze společnost Soros Fund Management v polovině června investoval do akcií vydavatelství deníku The New York Times přes tři miliony dolarů (66,5 milionů korun) a podle médií šlo o největší investici do společnosti za posledních deset let. Miliardář do médií a žurnalistických škol investuje pravidelně a drží podíl v řadě z nich.
„Nedovolme Sorosovi, aby se smál jako poslední,“ vyzýval při volbách Maďary jeden z billboardů.
Maďarský rodák je dlouhodobě ve střetu s premiérem Orbánem, který jej během voleb líčil jako jednoho z hlavních nepřátel maďarského lidu.
Útoky na Sorose pokračovaly i po volbách. Začátkem dubna maďarský provládní týdeník Figyelö zveřejnil jména dvou stovek lidí ze skupiny, kterou Orbán označuje za „Sorosovu žoldáckou armádu“.
Na zveřejněném seznamu jsou především členové skupin hájících lidská práva, představitelé protikorupčních organizací, obhájci uprchlíků, investigativní novináři a také činitelé Středoevropské univerzity (CEU) sídlící v Budapešti, kterou Soros založil. Tu stejně jako nadaci Open Society Foundation nechal z Maďarska přesunout právě kvůli tlaku ze strany Orbána, který podle New York Times dříve býval Sorosovým chráněncem.
