„Nejslavnější francouzský šéfkuchař na světě, který si vysloužil 27 (michelinských) hvězd, odložil svou zástěru. Joël Robuchon už není a planeta gurmánů je ve smutku,“ napsal deník. Robuchon podle něj podlehl rakovině, nemoc si však držel od těla a příznaky zakrýval „s odvahou a vzácnou elegancí“.
Joël Robuchon byl ve světě gastronomie přirovnáván k tomu, čím je Mick Jagger na hudební scéně: žijící legendou. Televizní pořad měl již před lety a ocenění „šéfkuchař století“ bylo jen jedním z mnoha, které získal.
Světový věhlas mu vynesla kombinace respektu k ingrediencím a schopnosti je dokonale upravit. Zdánlivě jednoduché postupy, vyladěné na desetiny teplotního stupně či na sekundy, Robuchona odlišovaly od jiných šéfkuchařů. Jeho recept na bramborovou kaši, citovaný šéfkuchaři v desítkách světových restaurací, byl typickou ukázkou tohoto kouzla jednoduchosti.
Navzdory své popularitě působil Robuchon na první pohled velmi civilně a nenápadně. Jeho kuchařské umění ovlivnil pobyt v Japonsku, tamní precizní práce s potravinami a respekt k surovinám.
V kuchyni pracoval od patnácti let
Robuchon se narodil 7. dubna 1945 do chudé rodiny se čtyřmi dětmi ve francouzském Poitiers. V kuchyni pracoval od patnácti let. Začínal v hotelu v Poitiers, v roce 1981 si otevřel svou první restauraci Jamin, kde připravoval pokrmy jako prásknutí bičem: úderné, jasnozřivé, s chutí neomylně zaostřenou. Síť restaurací diskrétně prodal investičním fondům se sídlem v Anglii a Lucembursku, přičemž smlouva zavazuje nové majitele udržet vysokou úroveň.
Robuchon vydal několik kuchařek a účinkoval v gastronomických pořadech francouzských televizních kanálů. Touha dotáhnout jídlo k dokonalosti jej hnala neustále kupředu. Těšil se pověsti náročného šéfa, avšak byl stejně tak tvrdý na sebe jako na druhé a jeho společníci v kuchyni mu byli oddáni tělem a duší, a to po desítky let.
