Lidovky.cz

Útok dronem už může nařídit nižší velení, i mimo válečné zóny. Trump ruší Obamovy normy

Svět

  6:00
WASHINGTON/PRAHA - Bývalý prezident USA Barack Obama si použití dronů v bojových misích pečlivě hlídal. Považoval je za eticky problematické, rozhodování přesunul z velké části do Bílého domu. Donald Trump se vydal opačným směrem, zodpovědnost rozhodnutí deleguje na vojenské představitele v terénu. A navíc mohou za Trumpa drony udeřit i mimo bojová území.

Trump hovořil s Obamou v Bílém domě. foto: Reuters

Používání bezpilotních letounů, pro které se používá výraz drony, se stalo kontroverzním tématem poté, co si jejich používání vyžádalo velké počty civilních obětí.

Poprvé byl útok dronem použit v roce 2001, když George Bush rozjížděl válku proti teroru. Od té doby se administrativa druhého Bushe v úřadě a následně i Obamy krok po krůčku učila, jak nakládat s možností tiše a rychle zaútočit z nebes na libovolný cíl. Obama reagoval tak, že rozhodování o útocích bezpilotními letouny přenesl přímo do Bílého domu.

Donald Trump naopak rozdává pomyslná červená tlačítka k dronovým útokům přímo armádním činitelům.

Trumpova vojenská přehlídka nebude v listopadu, ale až za rok

Zatímco Obama vybudoval legální rámec pro využívání dronů v boji, Trump se rozhodl vložit důvěru ve své generály, kteří mají mít zásadním způsobem vliv na strategii uplatňovanou při používání bezpilotních letounů. Pro schválení útoku dronem bylo v minulosti nutné, aby byl cíl vyhodnocen jako „trvalá, bezprostřední hrozba“. To už pod Trumpem neplatí.

Jeho administrativa navíc se zveřejněním oficiální linie k použití smrtící síly otálí. Od doby, kdy Trump nastoupil počátkem roku 2017 do úřadu, není stále jasné, jak se jeho administrativa k používání dronů staví. Americký prezident zatím nenastínil ani hrubé kontury směru, kterým hodlá postupovat. Data o útocích drony navíc nejsou, na rozdíl od předchozích let, v podstatě vůbec dostupná. „Nebudeme už dále říkat svým nepřátelům, co máme v plánu,“ prohlásil k tomu Trump. Bez dostupných dat nemá ale americká veřejnost možnost posoudit, zda je zvolená cesta správná.

Původní český dron Sojka III.
Bezpilotní zařízení Global Hawk, které patří k největším dronům na světě.

„Zadržování informací o protiteroristické politice, operacích a strategiích, které je omezeno jen na vágní signály a úniky informací nabourává tradiční smysl demokratického dohledu,“ napsal Daniel J. Rosenthal, bývalý ředitel Národní bezpečností rady. „Také tím riskujete, že do světa vysíláte signál, že použití bezpilotních letounů se děje mimo hranice tradičních norem a zákonů o použití smrtící síly a mělo by zůstávat za zavřenými dveřmi. Ostatní státy používající drony si toho nepochybně všimnou.“

Drony míří i mimo válečné zóny

Trumpův volný přístup k používání dronů má ještě jeden podstatný efekt. Díky méně striktním pravidlům pro jejich používání, mohou být drony nasazeny i mimo klasické válečné zóny. Kromě ohnisek napětí v Sýrii a Iráku tak mohou bezpilotní letouny útočit shůry třeba i v Somálsku či Iráku.

USA utratily 14 miliard dolarů za útoky z letadel a dronů. Počet teroristů Islámského státu téměř nesnížily

Odpovědnost za nařízení útoku bezpilotními letouny v rámci protiteroristických operací tak přebírají nižší stupně armádního velení. To zároveň snižuje také práh pro použití těchto tichých létajících zabijáků. Od jasně klasifikovaných významných hrozeb se cíle dronů přesouvají směrem k běžným vojákům. Navíc už není vyžadována pravděpodobnost hraničící s jistotou, že se daný cíl na místě skutečně nachází. To může lehce navýšit počet civilních obětí, o kterých se do teď vedly veřejně přástupné záznamy.

Dron Predator amerického letectva.

Cílem programu bezpilotních letounů bylo od začátku především snížit počty nepřátelských bojovníků přímo v místech konfliktu. V tomto ohledu se dá jejich využití hodnotit celkem úspěšně, drony si připsaly 3000 zabitých teroristů. Zvláště pokud jde o čísla civilních obětí se ale údaje americké vlády a neziskových organizací liší. Neziskové organizace pravidelně reportují o vyšších počtech zabitých civilistů, než vládní zdroje. Většinou proto, že za legitimní cíl útoku dronem považují mnohem užší skupiny bojovníků, než armáda.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.