Lidovky.cz

‚Plynovod Ukrajině neublíží‘. Merkelová jednala s Putinem v netradičním prostředí

Svět

  10:00
Moskva/Praha - Němci pochopili, že to bez nás nepůjde. Tak by se krátce dala charakterizovat reakce ruských poslanců na sobotní mnohahodinové setkání prezidenta Ruska Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. V Moskvě za netradičním formátem setkání, kterému navíc předcházel Putinův tanec s nevěstou na svatbě rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové, vidí další prolomení mezinárodní izolace Ruska.

Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin se v Německu sešli v netradičním prostředí. foto: Reuters

Rozhovor šéfa Kremlu s kancléřkou v parku vládního zámku Meseberg nedaleko Berlína byl beze svědků, a tak se lze jen dohadovat, nakolik byl osobní. Člen zahraničního výboru ruské dumy Sergej Železnjak uvedl: „Schůzka byla demonstrací pochopení vůdčí země Evropy, že bez dialogu s Ruskem nelze řešit klíčové mezinárodní problémy.“

Merkelová se v Německu sešla s Putinem, jednali o Ukrajině i Sýrii

Jeho kolegové v Radě federace šli v hodnocení Putinovy mise ještě dál: „Summit byl událostí světového významu,“ napsal včera na své stránce na Facebooku předseda zahraničního výboru horní sněmovny ruského parlamentu Konstantin Kosačov. „Na rusko-německém dialogu záleží situace ve světě neméně, a dokonce možná ještě více než na kontaktech Moskvy s Washingtonem,“ domnívá se. 

Ruští politologové pak střízlivě konstatovali ve shodě se svými západními kolegy, že „doba ledová“ v rusko-německých vztazích končí, a to především díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten svými výpady dotýkajícími se jak Ruska, tak zbytku Evropy nutí Moskvu a Berlín k nové spolupráci. Pro Putina se tak Trumpova agresivita stala vlastně záchranou – šikovně, bez velkých slov a gest, částečně s využitím osobního charismatu ai díky takovým nápadům, jako byl ten zúčastnit se rakouské svatby, se dostává zpět na výsluní světové politiky. 

Už teď se v Kremlu údajně připravují na další veselý Putinův evropský zájezd – opět do Německa. A to počátkem října, kdy se žení osobní přítel ruského lídra, bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, z rozhodnutí prezidenta šéf rady ředitelů ruské státní společnosti Rosněfť.

O politiku nejde

Zdá se, že kombinace oficiálních a ryze osobních metod včetně „svateb z rozumu“, kterou je i spojenectví s kancléřkou, je v podání Putina zárukou úspěšné diplomacie.

Jedním z hlavních důvodů, proč podnikl velkolepé rakousko-německé turné, je nutnost zachránit v plné šíři projekt stavby plynovodu z Ruska přímo do Německa po dně Baltského moře známý jako Nord Stream 2. Přitom ve stejný den, kdy o něm Merkelová s Putinem jednala, list The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje v amerických politických kruzích napsal, že USA mohou vyhlásit během několika následujících týdnů další sankce, tentokrát tvrdě dopadající právě na projekt plynovodu. 

Šéf Bílého domu je jeho vášnivým odpůrcem a údajně dokonce Merkelovou přemlouval, aby se projektu zřekla výměnou za novou obchodní dohodu s Washingtonem. Jenže v sobotu jak Merkelová, tak i Putin vyzvali k tomu, aby Nord Stream 2 nebyl politizován.

Plynovod Nord Stream 2 je hybridní zbraní Moskvy, tvrdí polský premiér

Jeho problémem není ani tak potvrzení energetické závislosti části Evropy na Rusku, ale spíše postavení Ukrajiny, která zprovozněním potrubí vedoucího mimo její území ztratí výsadu tranzitní země. Vzhledem k okupaci Krymu a ruskému vojenskému angažmá na Donbase je možné tento krok vnímat i jako trest za snahu Kyjeva odpoutat se od Moskvy, a to jak politicky, tak ekonomicky. 

Ukrajinci, kteří na Německo spoléhají jako na svého úhlavního partnera v EU, mají Merkelové za zlé, že plynovod podporuje a podkopává tak současnou „tranzitní“ výhodu Ukrajiny. V Kyjevě totiž ne všichni věří slibu, který Putin Merkelové údajně v sobotu opět dal – i po spuštění Nord Streamu 2 bude tranzit suroviny přes Ukrajinu zachován.

Není to poprvé – už při minulém setkání obou státníků v ruském Soči letos v květnu Putin zřetelně slíbil, že Ukrajina nepřijde zkrátka ani po roce 2019, kdy vyprší rusko-ukrajinská dohoda o tranzitu a dodávkách suroviny. Pokud by obnovena nebyla, ztráty Kyjeva dosáhnou až tří miliard dolarů ročně.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.