Lidovky.cz

Nechtěli prodat farmu za desetinu ceny. Vláda v JAR vyvlastnila první bílé farmáře

Svět

  5:00
Kapské město / Praha - Jihoafrická vláda začala proces vyvlastňování půdy od bílých farmářů. Zatím sice jen v případech, kdy vyjednávání o ceně uvízla na mrtvém bodě, ale prezident Cyril Ramaphosa na konci minulého týdne prohlásil, že je „potřeba napravit chyby minulosti“ a vláda bude farmy vyvlastňovat rychleji.

Farma Akkerland bude vyvlastněna úřady. foto: Johan Steenkamp Facebook

Od konce apartheidu, systému rasové segregace obyvatelstva, v roce 1994 se jihoafrická vláda snažila zajistit systém výkupu pozemků od bílých farmářů a jejich redistribuci černému obyvatelstvu na základě modelu „svolný prodat, svolný koupit“.

Johan Steenkamp.

Právě tento systém se rozhodla současná vláda změnit. Ramaphosův kabinet začal před rokem jednání o změně systému vyvlastnění pozemků v ústavě a na konci července dospěl k rozhodnutí. V případě, že nejsou farmáři ochotní přijmout nabídku, bude jim majetek zabaven.

Právě do této situace se dostali Johan Steenkamp a Arnold Cloete, spoluvlastníci lovecké farmy Akkerland Boerdery v provincii Limpopo na severovýchodě země. Úřady jim nařídili odevzdat majetek poté, co odmítli nabídku na odkup pozemků, protože jim vláda nabízela pouhou desetinu reálné hodnoty farmy.

„Tímto je předáno oznámení o terénní inspekci, která proběhne 5. května 2018 v deset hodin dopoledne, za účelem auditu majetků a předání klíčů od farmy státu,“ stálo v dopise, který Steenkamp a Cloete obdrželi. Následně obdrželi soudní zákaz přístupu, dokud nebude o celé věci rozhodnuto u soudu.

Podle jihoafrického deníku City Press se vláda rozhodla urychlit politiku reformy pozemků a ministryně zastřešující reformy Maite Nkoana-Mashabaneová minulý týden podepsala dvě rozhodnutí o zabavení majetku.

Farma Akkerland.

O změně politiky vyvlastňování pozemků se v Jihoafrické republice hovoří již řadu let. O jeho urychlení se zasloužil současný prezident Cyril Ramaphosa, který minulý týden vyzval k nápravě chyb z minulosti - tedy sebrání půdy bílým obyvatelům, kteří ji zabrali černošským kmenům v minulém století.

„Je nutné, abychom se postavili nespravedlnostem minulosti, přiznali si naše slabiny a chyby a nalezli cestu ke spravedlivé budoucnosti,“ uvedl minulý týden jihoafrický prezident v prohlášení k národu.

Vyvlastnění půdy prosadila vládnoucí strana ANC jako jeden z vládních prostředků na zlepšení zaměstnanosti v roce 2016. Pozemky lze získat vykoupením od vlastníků, nebo i bez náhrady v případě, že se jedná o veřejný zájem. Tento bod však v ústavě doposud není jasně specifikovaný.

ANC přijala rozhodnutí o vyvlastnění pozemků bez náhrady na své plánovací konferenci v Nasreku v prosinci loňského roku. Ve spolupráci se stranou Ekonomických bojovníků za svobodu (EFF) pak v parlamentu hlasovali o prosazení návrhu, který by naprosto změnil poměry vlastnění půdy v zemi. EFF požaduje, aby všechny pozemky v zemi patřily státu, zatímco pozice ANC zůstává nejasná.

Rozhodnutí bude míti podle jihoafrického deníku Times rozsáhlé dopady na jihoafrickou ekonomiku stejně jako na politický prostor. „Přichází po dalším čtvrtletí, ve kterém se jihoafrická ekonomika potýkala s nedostatkem pracovních míst. Podle statistického úřadu nezaměstnanost opět vzrostla. Vládní krok má vzbudit důvěru místním obyvatelům a přitáhnout investory,“ píše Times.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.