Číhají v zastrčených koutech kabinek, odpadkových koších, dokonce i v záchodových mísách. Jiné imitují kouřový detektor. Aniž by to jejich oběti věděly, natáčejí je skryté miniaturní kamery v těch nejintimnějších okamžicích, jaké si lze jen představit: na toaletě, při zkoušení oblečení v obchodě nebo převlékání na veřejných sportovištích. Záběry pak končí na internetu, kde se pro tento voyeurský žánr ujalo svébytné označení molka. A nabírá strmě na oblibě.
Kamera sledující cesty na toaletu, pročítání e-mailů. Češi si stěžují na šmírování v práci |
V desetimilionové jihokorejské metropoli Soulu se mezi ženami, které tvoří 80 procent obětí, hovoří o hotové epidemii. Zatímco v roce 2012 podle agentury Jonhap evidovala policie v celé zemi na 2400 trestných činů spojených s pokoutným natáčením, loni už jich bylo skoro třikrát tolik: 6470. Viníky se podle Asociace korejských právniček podaří najít jen v hrstce případů – navíc pouze okolo pěti procent verdiktů končí trestem vězení, většina viníků odchází od soudu s pokutou nebo podmíněnými tresty.
Videí kolujících po internetu, o nichž nemají oběti nejmenší tušení, mohou vzniknout i desetitisíce ročně. Některé Korejky si při použití veřejných toalet dokonce preventivně zakrývají obličej maskou či šátkem pro případ, že by se video s nimi dostalo na internet. Jiné se snaží veřejným záchodkům raději vyhýbat úplně.
Poté, co v uplynulých měsících vyšly tisíce Korejek demonstrovat do ulic s transparenty „Můj život není vaše porno“, se rozhodlo vedení metropole k ráznému řešení. Všechny veřejné toalety ve městě budou nyní procházet povinnou pravidelnou inspekcí, zda tam nejsou ukryté kamery. O jejich odhalení se sice snaží město už delší čas, zatím ale neúspěšně. Na dvacet a půl tisíce veřejných toalet v Soulu totiž doteď připadala pouhá padesátka zaměstnanců pátrajících po šmírovací technice. Miniaturní kamery přitom umožňují pachatelům zařízení namontovat i odstranit v řádu pár minut. Není proto divu, že za poslední dva roky nenašli kontroloři jedinou.
Po skrytých kamerách bude pátrat osm tisíc zaměstnanců
Vedení Soulu počátkem měsíce oznámilo, že do pátrání po skrytých kamerách se na veřejných toaletách nově zapojí i osm tisíc zaměstnanců, kteří dnes dohlížejí na jejich úklid. Problémem se také začali zabývat jihokorejští zákonodárci.
Na stole je nyní návrh zpřísňující tresty za nelegální nahrávky, a to včetně dalšího příbuzného fenoménu, který si vydobyl místo na pornoserverech: takzvaného upskirtingu. Tento výraz se vžil pro záběry zpod ženských sukní, nejčastěji na eskalátorech v hromadné dopravě, aniž by o tom oběti měly tušení. Výjimkou nejsou ale podobné záběry pořízené i při běžném hovoru nebo čekání ve frontě miniaturizovanou kamerou umístěnou na špičce boty. Protože ale v drtivé většině případů tyto záběry nezachycují explicitně nahotu, špatně se takové chování postihuje.
Svébytnou kapitolou mezi videi, které se šíří internetem, jsou pak také ta, kdy si zveřejněním lechtivých snímků vyřizují účty expartneři. Podle odborníků většina serverů nakonec kývne na jejich stažení, pokud se ukáže, že je dotyčný zveřejnil bez vědomí toho druhého. Nejlépe se dá bránit v prvních asi 10 dnech. Čím delší čas od zveřejnění uplyne, tím spíš se video rozšíří.
