Spojené státy čeká téměř supervolební úterý. Američané si během něj zvolí všech 435 zastupitelů ve Sněmovně reprezentantů, 35 ze 100 senátorů, 36 guvernérů a k tomu celou řadu zastupitelů na úrovni jednotlivých států. Ačkoliv si v zámoří prezidenta v noci z úterý na středu nevolí, je z velké části středobodem dění právě ten současný, Donald Trump. Americké „midterms“, neboli volby v polovině funkčního období prezidenta, jsou totiž často indikátorem toho, jak se mu v očích voličů daří.
Na výsledky si počkáme do brzkého rána
‚Referendum o Trumpovi.‘ Američané půjdou volit nový Kongres, mohou zablokovat prezidenta |
Volební místnosti se budou za Atlantikem zavírat mezi třetí a sedmou hodinou ranní našeho času, postupně od východního pobřeží na západ. Téměř okamžitě po uzavření místnosti se objeví první předpokládané výsledky, poslední volby ale ukázaly, že fenomén Trump dokáže zahýbat i exit polly – tedy šetřeními mezi těmi, kteří právě odvolili. Ta se totiž v posledních volbách mýlila natolik zásadně, že nepředpověděla ani vítěze prezidentského souboje mezi Trumpem a Hillary Clintonovou.
Lepší proto bude pro nedočkavé pozorovatele vyčkat na oficiální výsledky sčítání hlasů. Pokud zcela pomineme lokální volby či souboje v jednotlivých státech, lze se domnívat, že první věrohodné odhady výsledků budou na stole mezi půl osmou a osmou hodinou ranní. Z těch by již mohlo být zřejmé, kdo se stane vládcem sněmovny amerického kongresu. O něco dříve by mohly být k dispozici solidní odhady na výsledky senátních soubojů.
Blíží se den D. Volby do Kongresu čekají USA už 6. listopadu. Na snímku obě strany barikády – příznivci i odpůrci současného prezidenta v New Yorku.
Přesto si na spoustu výsledků v jejich definitivní podobě budeme muset hodnou chvíli počkat. Několik desítek soubojů o sněmovní křeslo je totiž podle posledních průzkumů velmi vyrovnaných a skončit mohou v podstatě jakkoliv.
Sněmovna reprezentantů zřejmě zmodrá. Trumpovi navzdory
Zásadní budou zřejmě volby do dolní komory Kongresu Spojených států, tedy Sněmovny reprezentantů, která se volí každé dva roky. V ní má momentálně většinu 235 ze 435 zastupitelů Republikánská strana. Podle předběžných odhadů většiny expertů si tu nadvládu vezmou zpět demokraté. To, co by se tedy mohlo jevit jako Trumpova porážka, je ale v americké politice běžným jevem.
Jen dvěma prezidentům od roku 1958 se podařilo vyhrát své „midterms“. V roce 1998 se to na vlně neobvyklé popularity povedlo demokratovi Billu Clintonovi a už o čtyři roky později totéž zopakoval George Bush během krize po událostech jedenáctého září z předchozího roku. Bývalý prezident Spojených států dokonce utržil historickou porážku v roce 2010, když ztratil hned 63 mandátů z těch, které získal dva roky před tím.
Reklama, kterou podpořil Trump, je pro CNN moc rasistická. Vysílat ji nebudou ani televize NBC a Fox News |
Otázkou pro republikány tedy zřejmě nebude, zda volby prohrají, ale o kolik. Významná porážka by jistě Donaldu Trumpovi i republikánům život na další dva roky značně zkomplikovala. Prostor pro překvapení ale strana s červeným slonem ve znaku dostane. Organizace Cook Political Report, na kterou se odkazují velká americká média, hodnotí hned 75 soubojů o místo ve sněmovně jako vyrovnané.
Je v tom ale zásadní háček. Z těchto 75 případů je celých 70 v obvodech, kde momentálně obhajují republikáni. Je tedy docela možné, že „červený exodus“ ještě podpoří „modrá vlna“, která se možná prožene Kongresem. BBC hodnotí 48 bitev o křeslo reprezentanta jako nakolik těsné, že nelze odhadnout, kdo z nich vyjde jako vítěz. Opakuje se nám tu ale již známý vzor – drtivou většinu 45 z nich momentálně ovládají republikáni. Za jisté se považuje 182 křesel pro demokraty, dalších deset se navíc jeví jako pravděpodobných.
Opoziční straně tak stačí ze 103 dalších křesel, která podle odhadů nejsou už předem republikánská, urvat jen 26, aby dosáhla na většinu alespoň 218 zastupitelů. To by demokratům dalo možnost řádně začít zatápět Donaldu Trumpovi v druhé půlce jeho čtyřletého období. Na to se ostatně nepokrytě velmi těší.
Republikání asi udrží Senát, zřejmě ale jen těsně
Senátní složka amerických voleb ale zřejmě nabídne jiný příběh. Stejně jako se předpokládá, že nová většina ve Sněmovně reprezentantů bude modrá, ta senátní zůstane podle všeho v rukou červených. Volit se totiž bude jen 35 senátorů, z toho ale jen devět je v současnosti republikánských, vládní strana tedy nemá příliš prostoru pro ztráty.
Volební finiš v rozpolcené Americe. ‚Trump je pevnou hrází proti populistické politice‘ |
Logicky opačně na tom jsou demokraté, kteří budou obhajovat 26 křesel a zatím by měli mít jistých pouhých čtrnáct. Celých deset senátních bitev je podle odhadů nepřehledných. Republikáni, kteří mohou předčasně počítat s minimálně pěti křesly, tak potřebují někde uhnat jen další čtyři křesla.
Nicméně necelá třetina soubojů o křeslo senátora může letos dopadnout na obě strany. Šance, že by se demokraté skutečně „utrhli“ a kompletně ovládli Kongres, tak stále visí ve vzduchu.
Guvernéři a další zajímavé souboje
V čele 36 států stanou díky letošním volbám také noví či staronoví guvernéři. Ve hře je sice hodně států, většina z nich ale víceméně zná vítěznou stranu. Velký a bohatý Texas téměř na jisto ovládne republikán Greg Abbott, podobně zámožnou a lidnatou Kalifornii zase demokrat Gavin Newsom. Zajímavé ale mohou být některé jiné státy, které si mohou projít historickou nocí.
Opozice burcuje k ‚výprasku‘ Trumpa, dobrovolníci v ulicích vyzývají k volbě demokratů |
V čele Floridy by například mohl poprvé v historii stanout guvernér tmavé pleti. Demokratický kandidát Andrew Gillum k tomu má podle průzkumů velmi blízko navzdory faktu, že Florida je Američany velice oblíbeným místem pro trávení důchodu. Důchodci jsou přitom obecně považovaní spíše za voliče Republikánské strany.
Stejně tak dobře může svého prvního afroamerického guvernéra mít Georgia a Maryland. Stacey Abrams vede v Georgii sice těsný boj, Ben Jealous to bude mít v Marylandu ale těžké. Je to progresivní demokrat, kterého navíc podporuje na americké poměry nezvykle levicový senátor Bernie Sanders.
Průlom pro transgender komunitu by se pak mohl konat ve Vermontu, odkud mimochodem postupoval do Senátu pravidelně právě progresivní Sanders. Souboj s obhajujícím republikánem Philem Scottem totiž svede transgender kandidátka za demokraty Christine Hallquistová, narozená jako muž pod jménem David.
