Donald Trump ve své roztržitosti, za kterou někteří vidí aroganci, čas od času utrousí poznámku, nad kterou nejen politici a odborníci udiveně pozvednou obočí. Podle francouzského týdeníku Le Monde si americký prezident zapsal další podobný „zářez“ při dubnové návštěvě prezidentů tří baltských zemí v Bílém domě.
Světoví státníci si připomínají konec první světové války, ke koloně s Trumpem pronikla polonahá demonstrantka |
Trump je totiž na úvod jejich setkání měl zpětně „vyplísnit“ za válku v Jugoslávii, očividně si totiž spletl země z pobřeží Baltského moře a ty z Balkánského poloostrova. Daria Grybauskaiteová, prezidentka Litvy, Raimonds Vejonis, lotyšský prezident, a prezidentka Estonska Kersti Kaljulaidová se se svým „traumatizujícím“ zážitkem svěřili při návštěvě Francie svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
In today’s @lemondefr: When #Trump received the leaders of #Estonia, #Latvia and #Lithuania, he began by blaming them for the war in Yugoslavia. It took them a few moments to realise he’d mixed up the Balkans and the Baltics. @SylvieKauffmann pic.twitter.com/HYQYpbqgGs
— Mark Lowen (@marklowen) 10. listopadu 2018
Při rozhovoru v Bílém domě prý zaraženým baltským lídrům chvíli trvalo, než zjistili, že americký prezident zřejmě provedl záměnu mezi anglickými pojmy „Baltic“ a „Balkan“. Trumpova žena Melanie, která je původem ze Slovinska, se přitom v Jugoslávii narodila. Záměna dvou vzdálených koutů Evropy ale nebylo jediné, co Trumpovi uklouzlo.
Trump se v Paříži u příležitosti stého výročí konce války sešel s Macronem |
Ačkoli se mu v projevu podařilo vrátit do těch správných zeměpisných šířek, vyčetl trojici sousedících zemí i další skutečnosti, které se tak zcela nezakládaly na pravdě.
Vytáhl například svou oblíbenou kartu - výdaje na obranu jednotlivých členů. Litva, Lotyšsko i Estonsko přitom platí za velmi poctivé hospodáře. V roce 2018 vydávalo Estonsko na obranu 2,14 procenta svého HDP, Lotyšsko rovná dvě procenta a Litva 1,96 procenta. Dohodnutá výše výdajů na obranu je v rámci aliance na dvou procentech (Česko například vydává jen 1,11 procenta). Jen pět zemí Severoatlantické aliance tento závazek dodržuje a dvě z nich jsou právě z Pobaltí. Ta třetí je jen o čtyři setiny procenta pod dvěma procenty.
Důrazně také popsal své námitky vůči projektu plynovodu Nord Stream 2, který má přes Baltské moře spojit Německo a Rusko. Své posluchače tím přiliš nezaujal, ani jedna ze tří zemí se totiž tohoto projektu nezúčastní. Naopak před ním kvůli svým vztahům s Ruskem varovaly.
Francouzský prezident se svým americkým protějškem.
O to zajímavěji jim musela znít Trumpova žádost o větší smířlivost vůči Rusku. Všechny tři země jsou, například spolu s Polskem, v přední linii zemí, které před ruským vlivem na Evropu varují a často se tak v rámci aliance střetnou s pohledem zemí, které díky své poloze Moskvu jako své vlastní ohrožení nevnímají.
