Lidovky.cz: Co je příčinou sporu?
Jednoduše řečeno: ukrajinským lodím byl za použití síly odepřena možnost plout do moří, ke kterým mají mít přístup. Azovské moře je podle smlouvy z roku 2003 mezi Ruskem a Ukrajinou definováno jako historicky vnitřní vody Ruské federace a Ukrajiny. Režim plavby v Kerčském průplavu a Azovském moři je podle tohoto dokumentu upraven tak, že civilní a válečné lodi obou stran mohou plout bez omezení. Jediná omezení se vztahují na režim plavby lodí plujících pod vlajkou třetích zemí.
JAN ŠÍRPůsobí na katedře ruských a východoevropských studií, Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se bezpečnostním, politickým a energetickým vývojem nástupnických států bývalého Sovětského svazu.  |
Lidovky.cz: Rusko tedy porušilo tuto smlouvu?
Nejen to. Vidíme zde totiž dva znaky agrese, jak je popsaná v definici Valného shromáždění OSN z roku 1974, nebo tak jak je definovaná v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu. Došlo k použití síly proti ozbrojeným silám jedné země ze strany ozbrojených sil jiné, zároveň tady dochází k blokádě přístavu, což je druhý definiční znak.
Lidovky.cz: Chápu tedy dobře, že podle vás ruský argument, že Ukrajina konflikt vyprovokovala, je nemístný?
Ano, je to účelová věc. Ale nechci to komentovat, protože to pak přinese akorát to, že přijmeme jejich narativ a neřešíme tu reálnou věc, která se odehrála, tedy, že došlo k agresi.
Lidovky.cz: Jak by měly západní země reagovat?
Tak aby náklady, které Rusko ponese za toto chování, převýšily eventuální zisky. Vycházíme z toho, že (ruský prezident) Vladimir Putin není šílenec, je jen agresivní a dělá jen to, co mu ostatní dovolí. Podle mého by měl být zesílen tlak, který již existuje v podobě sankčního režimu, ale také je důležité posílení vlastní obranyschopnosti západu a samotné Ukrajiny s účelem odstrašení. Jednoduše řečeno, aby Rusové měli strach eskalovat situaci. Bohužel k tomu chybí politická vůle.
  |
Lidovky.cz: Co vede Rusko k takovému jednání? Nejde například o odvrácení pozornosti od penzijní reformy, která probíhá?
Myslím, že částečně ano, ale primárně to celé ukazuje jejich systém omezeného válčení. Systematicky posouvají hranice možného, ale dělají to tak, že se zastaví přesně pod hranicí, která vyvolá odpověď. Celé je to založené na eskalační dominanci, kdy v každém momentu kontrolují situaci, aby jim přinesla zisky, ale zároveň aby nešla tak daleko, aby vyvolala nepřátelskou reakci napadeného státu, nebo mezinárodního společenství. To Rusové naprosto zvládli na Krymu a nezvládli na Donbasu. Uvidíme, jestli to je jednorázový incident, nebo odvlékací manévr.
Lidovky.cz: Co přesně z této situace mohou Rusové vytěžit?
Z mé strany se jedná o snahu Ruska konzervovat současný stav, jenž vznikl nejenom v důsledku anexe Krymu, ale i vybudováním samotného mostu, který zhoršil přístupnost Ukrajině do neokupované části Donbasu. Dále pak o snahu ukázat Ukrajině svou námořní sílu a převahu. To pak může zásadním způsobem změnit taktickou situaci v oblasti Azovského moře.
Ministerstvo zahraničí odsoudilo Rusko za námořní incident u Kerčského průlivu |
K tomu konfliktu se každopádně schylovalo již delší dobu. Ukrajina totiž narazila na to, že není schopná tolik vyvážet přes své přístavy, které v Azovském moři má. Kvalitně exportovat pak nemůže i z důvodu čistě fyzických, protože samotný most na Krym je stavěný tak, že pod ním větší lodě nemohou proplout.
Zároveň byly ukrajinské lodě již delší dobu šikanovány ze strany ruských pohraničářů. Byly například kontrolovány, ačkoliv na to neměli Rusové právo. Může se tím pádem jednat i o vyústění řekněme ekonomického válčení v neprospěch Ukrajiny. Ta do Azovského moře poslala své válečné lodě, což byly mimochodem i ty tři zabavené lodě. A Rusové je tam nepustili, čímž se spustil současný konflikt.
