Lidovky.cz

Němci chtějí posílit armádu o Čechy a Poláky. Hledají deset tisíc rekrutů

Svět

  15:00
PRAHA/BERLÍN - Potká se u muničního skladu Čech, Polák a Němec. Tak nezačíná nějaký notoricky ohraný vtip. Začíná tak v jistém smyslu vize německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, která by ráda přivítala v řadách německého Bundeswehru cizince ze zemí EU. Právě země východní Evropy by mohly posloužit jako studnice lidských zdrojů.

Slavnostní nástup německé armády. foto: Reuters

Německá armáda v současné době čítá 179 tisíc mužů a žen. Za našimi hranicemi ale už od roku 2014, kdy vypukla krize na Ukrajině, spřádají plány na výrazné rozšíření Bundeswehru. Ten by měl podle plánů německé vlády do roku 2024 obsáhnout 190 tisíc příslušníků.

Německá armáda chce řešit personální nouzi verbováním cizinců

Jenže Němci populační explozí zrovna netrpí. Průměrná Němka porodí jen 1,5 dítěte za život. Fakt, že se roční přírůstek obyvatelstva dostal alespoň na 0,4 %, tak zajišťují především příchozí migranti. S podobnými čísly se ale mladí Němci do armády shánějí jen velmi těžko. Podle německé ministryně obrany  by se to dalo vyřešit tím, že by do armády přivedla cizince ze zemí Evropské unie, „na mušce“ má země hlavně východní a severní země Evropy.

Tajná vládní zpráva cílí na cizince žijící v Německu

Podle utajeného vládního dokumentu, ze kterého měl podle Reuters citovat deník Spiegel, v Německu žije přes čtvrt milionu Poláků, 185 tisíc Italů a 155 tisíc Rumunů. Všichni navíc ve věku mezi osmnácti a čtyřiceti lety. Celkově to tvoří celou půlku ze všech cizinců žijících na území našeho souseda. Podle zprávy by stačilo do vojenské služby zlákat deset procent z nich.

Německá armáda roky věděla, že voják vydávající se za uprchlíka je pravicový extremista

Podle ministerstva obrany by se ale mělo jednat jen o lidi, kteří už v Německu žijí několik let a mluví plynule německy. Jestli by ale sloužili v oddělených oddílech nebo po boků ostatních Němců ze zprávy podle Spiegelu nevyplývá.

Vyjádření k plánu poskytl médiím německý generál Eberhard Zorn. „Mluvíme tu hlavně o lékařích a IT specialistech,“ upřesnil Zorn s tím, že je taková možnost skutečně na stole. Podle něj se v době, kdy se pracovní trh potýká s nedostatkem pracovníků, musí armáda poohlížet po nových rekrutech, kde se dá...

Ministryně obrany Ursula von der Leyenová už prý téma probírala se zástupci členských zemí, setkala se však s rozdílnými postoji. Obzvláště ostražité byly země východní Evropy, mezi nimi třeba Česko a Polsko, které se obávaly vlivu na vlastní nábor bezpečnostních sil. Bojí se také, že by jim nejlepší vojáci odcházeli do Německa s vidinou vyšších platů.

Německá armáda se má podle Berlína podílet na utváření ‚světového řádu‘

Češi by podle zákonů neměli mít problém německou uniformu obléknout. Obyčejně musí mít Čech povolení od hlavy státu po své osobní písemné žádosti, aby mohl vstoupit do ozbrojených složek jiného státu. Jenže to se netýká zemí, se kterými je Česko v aliance zajišťující společnou obranu.

Cizince v armádě? ‚V podstatě normální.‘

Hans-Peter Bartels, vládní armádní ombudsman, řekl mediální skupině Funke, že účast cizinců v Bunderwehru už je „v podstatě normální“. Slouží v něm prý řada vojáků s dvojitým občanstvím, 900 cizinců už pracuje v civilním sektoru, třeba v IT nebo logistice.

Takové návrhy by ale lehko mohly vést k obvinění, že Německo se poohlíží spíše po žoldácích, než po opravdových vojácích. Už delší dobu je totiž pod tlakem Severoatlantické aliance kvůli nedodržovaní limitů pro výdaje na obranu, na které německá vláda dává jen 1,2 % procenta z HDP. Do roku 2024 chce toto číslo zvednout alespoň na jedno a půl procenta.

Němci zrušili povinnou vojenskou službu před sedmi lety, od té doby mají problém armádní pozice plně obsadit. I sedmdesát let po konci druhé světové války je totiž kariéra v armádě v moderním Německu stále ožehavým tématem.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.