Lidovky.cz

Zemřel izraelský spisovatel, novelista a novinář Amoz Oz

Svět

  15:40
Jeruzalém - Ve věku 79 let zemřel na rakovinu izraelský spisovatel Amos Oz. Informovala o tom na Twitteru jeho dcera Fania Ozová-Salzbergerová. Ozovy romány hojně vycházely i v České republice.

Amos Oz v roce 2009 v Praze. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

V Izraeli zemřel poslední hrdina z varšavského ghetta. Dožil se 94 let

„Můj milovaný otec právě zemřel na rakovinu. Nemoc měla rychlý průběh. Zemřel v poklidu ve spánku, obklopen těmi, kteří ho milují,“ napsala na twitteru autorova dcera. „Respektujte prosím naše soukromí. Na telefonáty nebudu reagovat. Díky těm, kteří ho měli rádi,“ dodala.

Amos Oz v roce 2009 v Praze.
Amos Oz v roce 2009 v Praze.

Jeruzalémský rodák je autorem více než 30 prozaických knih (románů, sbírek povídek či textů pro děti), ale i mnoha stovek esejů a článků na politická témata, která vycházejí v izraelském i zahraničním tisku. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, například Mírovou cenu německých knihkupců či Izraelskou cenu za literaturu. Uznávaný intelektuál na vlastní kůži zažil dvě arabsko-izraelské války a přes 30 let strávil v kibucu.

28.prosince 2018 v 15:18, příspěvek archivován: 28.prosince 2018 v 15:49

Today, we mourn the loss of one of Israel's most influential contemporary writers. Through his work, Amoz Oz shaped and influenced a generation and a society. May his memory be a blessing. https://t.co/cZGOVxaNg3

Narodil se jako Amos Klausner v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Českým čtenářům se Oz, jenž čtyřikrát (v 1994, 2003, 2009 a 2013) navštívil Prahu, představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Česky vyšly i další romány, Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, ale i výběr esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika.

Českým čtenářům se Oz představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Čeští čtenáři znají i romány Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, výbor esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika.

Amos Oz (4. 5. 1939 - 28. 12. 2018)

  • Vlastním jménem Amos Klausner se narodil 4. května 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů. Jeho otec pocházel z Oděsy, studoval v litevském Vilniusu a později v Jeruzalémě pracoval jako knihovník a spisovatel. Matka pocházela z Polska, od roku 1931 studovala tři roky na Univerzitě Karlově historii.
  • Amos Oz byl jedním z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, jehož díla se těší značné oblibě i u českých čtenářů.
  • Jeho rozsáhlé beletristické a publicistické dílo bylo přeloženo do více než čtyř desítek jazyků a on sám byl považován za jednoho z předních izraelských spisovatelů a intelektuálů.
  • Literaturu také vyučoval na univerzitě.
  • Nositel mnoha ocenění a též politický aktivista býval často tipován i na Nobelovu cenu za literaturu.
  • Jeruzalémský rodák Oz napsal přes tři desítky knih a stovky esejů a článků na politická témata, z nichž některé otiskla i česká média.
  • Jeho tvorba se vyznačovala pronikavým psychologickým vhledem do komplikovaných vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy se splétaly s osudy Izraele i s konflikty s okolními arabskými zeměmi.
  • Do Prahy zavítal Oz čtyřikrát, naposledy v roce 2013, kdy převzal mezinárodní literární Cenu Franze Kafky. V témže roce mu česky vyšla povídková kniha Scény z venkovského života. Předtím byl v Praze v letech 1994, 2003 a 2009. Českým čtenářům se Oz představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Čeští čtenáři znají i romány Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, výbor esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika.
  • Jeho politické postoje vycházely z vlastní zkušenosti. Zažil dvě arabsko-izraelské války a víc než 30 let strávil v kibucu. Za jediné možné řešení izraelsko-palestinského konfliktu považoval rozdělení dnešního území Izraele na izraelský a palestinský stát. "To, co se děje v Izraeli, je srážka mezi oprávněným nárokem izraelských Židů na určité území se stejně oprávněným nárokem palestinských Arabů," řekl jednou.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.