Ve čtvrtek v poledne washingtonského času poprvé zasedl americký Kongres v novém složení. Po listopadových volbách, ve kterých zvítězili demokraté a poprvé od roku 2010 získali kontrolu nad dolní komorou, rostou komplikace pro administrativu prezidenta Donalda Trumpa, a to i přesto, že Republikánská strana posílila v Senátu.
Trump v Iráku nedopatřením odhalil přítomnost i tváře týmu speciálních jednotek NAVY Seal |
Jednou z prvních záležitostí, s níž se politici museli vypořádat hned po zahájení zasedání, bylo zvolení nového předsedy Sněmovny reprezentantů, který je po viceprezidentovi třetí nejmocnějším osobou v USA. Tou se stala 78letá Nancy Pelosiová, jež ve vyjednávání s Trumpem dlouhodobě prosazuje tvrdou linii. Sama již v čele sněmovny stanula v roce 2006, kdy získala nominaci, a vedla ji až do roku 2011, kdy většinu v dolní komoře získali zpět republikáni. Prezidenta tak čeká těžké období. Demokraté slibují, že ho podrobí kontrole, mají v plánu hlubší vyšetřování údajné spolupráce Trumpovy prezidentské kampaně s Rusy, odvodu daní, útoků na média či využívání oficiálního e-mailu Trumpovy dcery a poradkyně Ivanky pro soukromé záležitosti.
Bezpochyby největší zátěží pro vládu ale bude vyřešení otázky platební neschopnosti, která pátkem dosáhla 14 dnů. Zatím třetí největší vládní „shutdown“ způsobil sám prezident, když v prosinci odmítl návrh Kongresu na provizorní financování federální vlády. Trval a stále trvá na tom, že v novém rozpočtu bude dostatek peněz na vybudování hraniční zdi s Mexikem, již slíbil svým voličům v prezidentské kampani s tím, že za ni zaplatí jižní soused USA. V současnosti však Trump žádá od Kongresu minimálně 5 miliard dolarů (112 miliard korun).
Opozice považuje tuto investici za zbytečnou, respektive předraženou, a odmítá schválit peníze pro vládu s takto velkou položkou. Ve středu se vidina opětovného zprovoznění řady úřadů opět vzdálila, když prezident odmítl ustoupit při jednání s lídry stran.
Tuny odpadků a rozbitá WC
Podle agentury AP se krizový stav dotýká ministerstev a dalších orgánů, které tvoří asi čtvrtinu federální vlády. Tyto úřady zaměstnávají na 800 tisíc lidí, kteří si budou muset na výplaty počkat nejméně do doby, až bude financování obnoveno. V současnosti jsou již dva týdny na nucené, neplacené dovolené.
Fungovat tak přestal například federální daňový úřad, uzavřena jsou muzea, do práce nejdou ani hlídači národních parků. Trump však parky nechal otevřené, a tak jejich návštěvníci hlásí přehršel odpadků či uzavřené a rozbité toalety.
Nejvíce však platební neschopnost vlády zasáhne hlavní město Washington, jehož rozpočet je historicky vázaný na federální vládu. V minulosti tak byly uzavřeny školy i vládní budovy a popeláři neodváželi odpadky. Starostka města však již během loňského přerušení provozu vlády oznámila, že svoz odpadků bude pokračovat i přes zastavení financí.
  |
I přesto však musí řada zaměstnanců vlády pracovat, a to bez nároku na peníze. Například lidé na ambasádách nebo zaměstnanci NASA, kteří hlídají bezpečnost astronautů. Plat případně dostanou až zpětně v momentu, kdy se politici ve Washingtonu dohodnou na řešení. Podobně jsou na tom i „pohotovostní zaměstnanci“, tedy příslušníci armády a federálních bezpečnostních složek, lékaři a sestry ve federálních nemocnicích. Naopak politici, kteří zasedají v Kongresu, i přes platební neschopnost vlády stále získávají pravidelný příjem.
Takzvaný „shutdown“ není v rámci Trumpovy administrativy ojedinělý. První proběhl loni v lednu (trval několik dní), další v únoru. Dvoutýdenní nefunkčnost vlády však není historicky nejdelší. Tu má na svědomí administrativa Billa Clintona na přelomu let 1995–1996, kdy federální úřady neměly jasný rozpočet po 26 dní. Druhou nejdelší platební neschopnost vlády pak USA zažily za dalšího demokratického prezidenta a Trumpova předchůdce ve funkci Baracka Obamy, jehož vládní „shutdown“ trval 16 dní.
