Löfvenovi se podařilo v uplynulých dnech uzavřít dohodu s několika stranami napříč politickým spektrem, jejichž společným cílem je zabránit protiimigrační straně Švédští demokraté prosazovat svou politiku, napsala agentura Reuters. Švédští demokraté, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, si od minulých voleb výrazně polepšili a v 349členném parlamentu získali 62 míst. Jak uvedl list The Local, bude se jednat o jednu z nejslabších vlád v zemi za posledních 70 let.
Ve švédském parlamentu poprvé vystoupí poslankyně v hidžábu |
Dosud opoziční Strana středu a rovněž opoziční Liberálové Löfvenovi před hlasováním slíbili, že nebudou bránit jeho plánu na vznik kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Stejně se nakonec rozhodla i exkomunistická Levicová strana, s jejíž podporou doposud Löfven vládl.
Kandidát na premiéra ve Švédsku potřebuje, aby proti němu nehlasovala většina poslanců, tedy 175 členů zákonodárného sboru. Podle švédského listu Aftonbladet podpořilo Löfvena 115 poslanců, 153 bylo proti a 77 se hlasování zdrželo.
Švédsko Švédům? Vítězství protimigrantské strany by bylo překvapením, míní politolog |
V parlamentních volbách 9. září zvítězil rozdílem jediného mandátu středolevý blok v čele se sociálními demokraty, kteří spolupracovali s Levicovou stranou a Zelenými, nad středopravou aliancí vedenou Umírněnou koaliční stranou. Kromě Umírněné koaliční strany zahrnovala středopravá aliance ještě Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.
Středolevý blok a středopravá aliance se od zářijového hlasování snažily hledat způsoby, jak vytvořit vládu bez protiimigrační strany Švédští demokraté. Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty spolupracovat nebudou.
Švédsko ani po volbách do NATO nevstoupí, míní bezpečnostní expert |
O návrhu, aby Löfven pokračoval ve funkci ministerského předsedy, švédský zákonodárný sbor již jednou dříve hlasoval. V polovině prosince ale tuto možnost poslanci zamítli, stejně jako předtím v listopadu nepodpořili šéfa středopravé Umírněné koaliční strany Ulfa Kristerssona. V pátek se tedy jednalo o třetí a zároveň předposlední pokus najít premiéra. Předseda parlamentu Andreas Norlén může předložit poslancům k hlasování kandidáta na premiéra celkem čtyřikrát, poté jsou vypsány nové volby.
