Na sociálních sítích byl David Cameron naposledy aktivní těsně před vánočními svátky, kdy uctil památku lídra liberální strany Paddyho Ashdowna. A zprávy o něm se objevují velice sporadicky. Bývalý předseda vlády totiž odmítá většinu žádostí na rozhovory. Zatímco se jeho nástupkyně Theresa Mayová musí vypořádávat s jeho brexitovým dědictvím, David Cameron si užíval začátkem ledna na dovolené v Kostarice.
Mayová odmítá odklad brexitu, Corbyn ji kritizoval za neústupnost |
Podle britských médií se premiér v současnosti živí dohlížením na úřad, který zřídil, když byl u moci, a který se věnuje rozvoji dovedností mladých lidí. Zasedá také ve správní radě několika organizací – například Alzheimer’s Research UK, či LSE-Oxford Commission. Živí se mimo jiné i přednášením ve Washington Speakers Bureau, které jej avizuje jako „jednoho z nejvíce prominentních globální influencerů 21. století.“
Nyní dvaapadesátiletý Cameron se od své rezignace snaží vystupovat spíše nenápadně. Protože renovuje své venkovské sídlo, koupil si podle francouzského deníku Le Figaro luxusní maringotku do své zahrady, v níž plánuje sepsat paměti.
  |
Na memoáry už má smlouvu na asi milion eur. Jejich vydání ale bylo odloženo, podle zpravodajského serveru Wales Online proto, aby Cameronovy komentáře nenarušily brexitová jednání.
Nejsou to však jediné ambice bývalého premiéra, o kterých se v poslední době hovoří. Podle serveru Politico jsou totiž mnozí zahraniční státníci i samotní britští úředníci připraveni zvednout ruku pro Davida Camerona jako generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Sám expremiér přitom při dotazech tuto možnost nikdy nevyvracel.
Volba nového generálního tajemníka přitom může přijít již brzy. Současný tajemník a bývalý premiér Norska Jens Stoltenberg je v pozici přes čtyři roky a bývá zvykem, že NATO předsedá někdo jiný než Američan. Cameron se v předchozích letech například několikrát sešel s bývalým dánským premiérem a bývalým generálním tajemníkem Andersem Foghem Rasmussenem, oba však odmítli setkání komentovat.
Cameron by podle analytiků byl dobrým kandidátem. „Je veřejně známý, stejně jako oba předchozí tajemníci byl ministerským předsedou a bylo by pro Brity relativně snadné najít podporu i u Donalda Trumpa,“ píše Politico.
Mlčení o brexitu
Jediným problémem zůstává neustále připomínané dědictví brexitu. Cameron před lety i v obavě ze sílící Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a pod tlakem euroskeptického křídla své Konzervativní strany slíbil, že pokud v roce 2015 jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které opakovaně se vynořující otázku britského členství v unii „pro tuto generaci“ vyřeší.
Referendum pak skutečně britská vláda uspořádala v červnu 2016. Bylo tehdy sice právně nezávazné, ale Cameronova vláda dala tehdy lidem příslib, že se jeho výsledkem bude řídit. Britové následně rozhodli o odchodu země z Evropské unie, načež premiér Cameron obratem podal demisi.
David Cameron tak roce 2016 stál tak u zrodu brexitu. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska totiž prý premiér neočekával, že se referendum vůbec uskuteční. Nemyslel si totiž, že v roce 2015 s tak velkým rozdílem vyhraje volby. Cameron to prý Tuskovi řekl před pár lety.
David Cameron promlouvá k médiím poté, co se s s rodinou rozloučili s číslem deset.
„Řekl mi, že se cítil být v klidu, protože si myslel, že neexistuje riziko referenda, protože jeho koaliční partner - liberálové - nápad na jeho vyhlášení zablokují. David Cameron se paradoxně stal obětí svého vlastního vítězství,“ podotkl Tusk.
Mlčení ohledně brexitu prolomil Cameron až minulý týden. Pár slov poskytl reportérovi televize BBC, kterému se podařilo expremiéra zachytit při běhání. Zopakoval, že vypsání referenda nelituje. „Byl to slib, který jsem učinil dva roky před volbami v roce 2015,“ uvedl. V rozhovoru ale Cameron dodal, že hluboce lituje výsledku a komplikací, kterou způsobuje brexit na půdě parlamentu, a popřál premiérce hodně zdaru.
