„Více produktivity než kdykoliv dříve,“ obsahovalo podle vyjednavačů USA a afghánských povstalců Tálibánu několikadenní jednání o ukončení válečného sporu v Afghánistánu. Překvapující bylo již samotné pozitivní hodnocení schůzky, které sdílely obě strany nejdéle trvajícího válečného konfliktu v dějinách USA.
Přes 120 mrtvých v afghánském výcvikovém středisku. K útoku se přihlásil Tálibán |
„Zbývá nám ještě mnoho k dojednání,“ upozornil po jednání v katarském Dauhá americký vyjednavač Zalmay Khalilzad. „Dokud není domluvené vše, není domluvené nic. Předpokladem je vnitro-afghánský dialog a jasně stanovené příměří,“ vytyčil Khalilzad jasné body budoucí dohody, která se již podle amerického deníku The New York Times dere na světlo. Objevují se totiž náznaky, že by mohla padnout základní překážka, tedy rozhodnutí Tálibánu nenavazovat kontakt s vládou, kterou považuje za „americkou loutku“.
Podle expertů došlo k významným posunům v devět let stagnujícím procesu. Odborníci ale tvrdí, že příměří nastane pouze v případě, že Spojené státy budou ochotny stáhnout své vojenské jednotky z Afghánistánu. Zástupci Tálibánu měli podle médií slíbit, že v takovém případě budou ochotni na dohodu o příměří přistoupit. Ve hře je také příslib Tálibánu, že v budoucnu již nebude poskytovat útočiště džihádistickým a teroristickým skupinám jako Al-Káida a Islámský stát, které doposud vedly z Afghánistánu řadu akcí.
  |
K dojednání však zbývá mnoho témat, jako například pozice žen ve společnosti v případě příměří. Některé překážky navíc trvají. Podle mluvčího Tálibánu Zabiulláha Mudžáhida však obě strany také hledají kompromis „ohledně afghánské vlády“. Podle agentury AFP však Tálibán stále trvá na svém stanovisku, že nebude jednat s vládou v Kábulu, kvůli čemuž selhalo již několik pokusů o ukončení afghánského konfliktu.
Mluvčí Tálibánu Mudžáhid prohlásil, že příměří sice vyjednáno nebylo, ale Tálibán je ochoten na něj přistoupit teprve poté, co bude pevně stanoveno datum odchodu mezinárodních sil ze země.
Problémem vyjednávání jsou ale především detaily. Není totiž jasně stanovené, jak dlouho by příměří trvalo, pokud by Američané stáhli své jednotky, ani kdy začne případné stahování.
Naději pro vyjednavače stále představuje prezident Donald Trump, kterému se dlouhodobě nelíbí zapojení amerických vojáků v této zemi – jednak stálo Američany tisíce životů, ale také stovky miliard dolarů. I proto prezident Trump navrhl v prosinci loňského roku možnost stažení sedmi tisíc vojáku z Afghánistánu.
Zpráva o pokroku při vyjednávání přichází v době, kdy Tálibán pokračuje v každodenních útocích proti afghánské vládě podporované Západem a proti jejím bezpečnostním silám. I po 17 letech od invaze vedené USA do Afghánistánu kontroluje hnutí Tálibán téměř polovinu země. Podle Pentagonu v Afghánistánu v současné době působí kolem 14 tisíc amerických vojáků.
Vláda chce vlastní dialog s Tálibánem
O posunech v jednání s Talibánem informoval v pondělí afghánskou vládu americký vyjednavač Khalilzad. Afghánský prezident Ašraf Ghaní právě po jednání s ním vyzval islamistické hnutí Tálibán, aby „zahájilo seriózní jednání“ s vládou v Kábulu.
„Vyzývám Tálibán, aby přijal požadavek Afghánců na mír a zahájil seriózní jednání s afghánskou vládou,“ řekl Ghaní ve svém pondělním projevu z prezidentského paláce v Kábulu vysílaném státní televizí. „Nezapomeňme, že oběťmi této války jsou Afghánci a že mírový proces musejí vést oni,“ dodal.
Konflikt v Afghánistánu je pro USA nejdelším válečným konfliktem v dějinách. Do země byli vojáci posláni za administrativy George W. Bushe. Hlavním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington, bylo působení teroristických organizací v zemi.
