Spojené státy již v pátek oznámily odstoupení od smlouvy INF. Podle Washingtonu ji totiž Moskva porušuje. Rusko to odmítá. Americkým krokem se spustila půlroční výpovědní lhůta, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.
USA odstupují od raketové smlouvy s Ruskem. Moskva zvažuje odvetu |
„Budeme postupovat následovně: Naše odpověď bude zrcadlová,“ uvedl podle agentury TASS Putin s tím, že stejně jako USA i Rusko od INF odstupuje. „Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž,“ dodal prezident.
Zároveň nařídil, aby ruští diplomaté přestali iniciovat jednání o smlouvě se Spojenými státy. Rozhovory podle něj nicméně Rusko nadále vítá. „Všechny naše návrhy, stejně jako předtím, zůstávají v této oblasti na stole a dveře pro rozhovory jsou otevřené,“ řekl Putin.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov na schůzce Američany obvinil, že smlouvu INF porušují již od roku 1999. V rozporu s ní bylo podle něj mimo jiné umístění systému protiraketové obrany v Evropě. Washington porušuje podle šéfa ruské diplomacie i jiné smlouvy včetně té o nešíření jaderných zbraní. Moskva podle něj podnikla vše pro to, aby smlouvu INF zachránila. „Američané ale ztratili jakýkoli zájem,“ dodal Lavrov.
Rusko podle prezidenta Putina bude po odstoupení od smlouvy INF vyrábět nové zbraně, nenechá se ale zatáhnout do nových nákladných závodů ve zbrojení. Rozpočet ministerstva vnitra má zůstat sejný jako doposud.
Prototyp nové rakety během dvou let
Ministr obrany Šojgu prezidentovi řekl, že začne armáda na základě aktuálního vývoje situace pracovat mimo jiné na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která je v současnosti v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se podle Šojgua má také nová nadzvuková střela středního doletu. Už dříve ruské politické špičky hovořily o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.
Vytvoření zásadně nových raketových zbraní může trvat pět i více let, řekl agentuře RIA Novosti vědecký pracovník ruského Ústavu kosmické politiky Ivan Mojsejev. Předpokladem je mimo jiné rovnoměrné financování projektu. Člen výboru horní parlamentní komory pro obranu a bezpečnost Franc Klincevič upozornil, že je to složitý proces, ale během dvou let by podle něj mohli Rusové mít prototyp takové rakety.
Putin zároveň na schůzce slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy.
Už před ruskou reakcí na páteční krok USA ubezpečil generální tajemník Severoatlantické aliance Stoltenberg, že NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. V pátek přitom právě k tomu vyzval polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.
Čínská vláda vyzvala USA i Rusko, aby spor kolem smlouvy vyřešily konstruktivním dialogem. Rozhodnutí americké vlády Peking kritizoval, mohlo by podle něj spustit „neblahé následky“. Čínské ministerstvo zahraničí zároveň vyloučilo vyjednávání o novém vícestranném paktu, který by INF nahradil. Agentura AP připomněla, že americký prezident Donald Trump smlouvu INF vidí jako překážku pro vojenské soupeření s Čínou, která údajně investuje velké prostředky do vývoje balistických raket a střel s plochou dráhou letu o dlouhém doletu.
Český premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Tomáš Petříček vyjádřili naději, že obě velmoci se nakonec domluví a svět nebude muset čelit jaderné hrozbě i novým závodům ve zbrojení jako v době studené války. „Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat,“ sdělil Babiš. Petříček vyjádřil naději, že nakonec zvítězí rozum a obě strany naleznou konstruktivní řešení ještě před tím, než smlouva INF vyprší.
