Americký viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo, izraelský premiér Benjamin Netanyahu nebo šéfka evropské diplomacie Federika Mogherini se ve středu sešli na dvoudenní konferenci šedesáti států ve Varšavě, kde státníci mají v plánu jednat o budoucnosti Blízkého východu, speciálně pak o otázce Íránu.
Pompeo varoval před zvýšením ruské dominance ve světě, poté se USA s Polskem dohodly na prodeji raketometů |
Ačkoliv není podle vyjádření českého ministerstva zahraničí očekáván jakýkoliv formální výstup z jednání, zahraniční média předpokládají dramatické diskuse a prohloubení propasti mezi evropskými a americkými diplomaty. Evropské státy totiž povětšinou vyslaly na konferenci nižší úředníky, zatímco Spojené státy budou zastoupeny svými špičkami. Podle agentury AFP se tak stalo především kvůli snaze prezidenta Donalda Trumpa „zadusit íránskou ekonomiku.“
„Toto je globální koalice stvořená, aby snížila risk, jež se objevoval na Blízkém východě až příliš dlouhou dobu,“ uvedl po příletu do Varšavy ministr Pompeo, který je tento týden na svém evropském turné. Po návštěvě Maďarska a Slovenska je Polsko jeho třetí zastávkou. Pokračovat pak bude na jednání v Bruselu.
„Myslím, že učiníme velký pokrok. Domníváme se, že zde budou desítky národů ochotné vážně pracovat na lepším, stabilnějším Blízkém východě. Doufám, že toho docílíme,“ sdělil agentuře Reuters Pompeo. Podle analytiků k tomu však s vysokou pravděpodobností nedojde.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při návštěvě Polska.
Spojené státy se totiž jako jediná země v roce 2017 stáhly z dohody o kontrole jaderného programu Íránu s tím, že dohoda byla nevýhodná a Írán porušoval její podmínky. Žádný jiný ze signatářů však takový krok neučinil a USA zůstaly osamocené v ekonomickém boji proti Íránu.
„Skončí to více než trapně,“ uvedl pro AFP bývalý poradce prezidenta Baracka Obamy Ned Price. Podle něj se ve Varšavě ukáže v naprosté nahotě, nakolik zůstala Trumpova vláda v izolaci. „Přístup ‚maximálního nátlaku‘ této administrativy je nesmyslný, když USA nemají dostatek spojenců, kteří by je podpořily,“ vysvětlil Price.
Osamocení USA se projevuje i na složení delegací. Zatímco USA vyslaly své špičky včetně prezidentova zetě Jareda Kushnera, který má v Bílém domě na starosti agendu spojenou s palestinsko-izraelským konfliktem, jediným vysoce postaveným evropským diplomatem na varšavské konferenci bude britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. Česká republika na jednání vyslala náměstka ministra zahraničí Aleše Chmelaře.
„Konference je věnována situaci na Blízkém východě, který je pro ČR důležitou oblastí z bezpečnostních a ekonomických důvodů. Česká republika má zájem na posílení stability regionu a řešení konfliktů mírovou cestou,“ uvedl pro LN tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Michal Bucháček.
Polské železo v ohni
Varšavská konference je však především důležitá pro samotné polské pořadatele. Podle spekulací si tímto krokem snaží polští státníci snaží naklonit USA, aby tak získali větší podporu v otázce ochrany před Ruskem.
„Nepodbízejí se přitom USA, ale přímo Trumpovi. A sázky na Trumpa jdou mnohem dál,“ uvedl pro televizi ABC ředitel varšavské kanceláře Evropské komise Pjotr Buras. „Všechno dělají na úkor vztahů s evropskými partnery a dokonce na úkor jednoty Severoatlantické aliance.“
Polsko totiž dlouhodobě usiluje o zřízení americké vojenské základny na svém území stejně jako o častější vojenská cvičení či pravidelnou rotaci vojáků NATO. Polští lídři by si přitom v ideálním případě představovali permanentní americkou základnu, o níž se dnes mluví jako o „Fort Trump“. O budoucnosti tohoto návrhu by mělo rozhodnout americké ministerstvo obrany do konce března.
Podle polského ministra zahraničí Jacka Czaputowicze se země hostění konference ujala především, protože chce „ukázat světu, že je aktivní v zajištění míru a stability.“ Dodal však, že samozřejmě doufá, že konference „promítne v nárůstu důvěry mezi zeměmi a posílí zapojení Spojených států v Polsku“.
