„Když u nás nemáš další pas, jako bys neexistoval,“ říká třicetiletý Sergej z moldavského autonomního regionu Gagauzie. „Já jsem jako mnozí Gagauzové získal bulharský pas, protože úřady v Sofii nás považují za krajany,“ vypráví Sergej. „Díky tomu jsem mohl pracovat v Dubaji a poté i v Anglii. Skoro každý u nás má nějaký cizí pas, nejvíc lidí rumunský, někdo bulharský či ruský. Sice už můžeme do Unie bez víz, ale nesmíme pracovat a doklad vydaný v zemi EU to usnadňuje,“ vysvětluje mladík.
Tříapůlmilionové Moldavsko je kvůli své historii i etnické rozmanitosti ve zvláštní situaci. Mezi první a druhou světovou válkou bylo pod názvem Besarábie součástí Rumunska, v roce 1940 ale území zabral Sovětský svaz. Současné Moldavsko existuje v hranicích někdejší Moldavské sovětské socialistické republiky a jeho celistvost narušuje na Moskvu orientované separatistické Podněstří (které obývá asi 470 tisíc lidí) a autonomní oblast Gagauzie (130 tisíc obyvatel), kde žije turkický národ Gagauzů. K tomu má Moldavsko početnou ruskou a ukrajinskou menšinu, a pro státy usilující o posílení cestou navýšení počtu obyvatelstva je tak atraktivním lovištěm.
Sofie dává občanství každému, kdo prokáže bulharský původ, a do této kategorie řadí podle Sergeje i všechny Gagauzy. „Je třeba jen zajet několikrát do Bulharska s dokumenty a absolvovat pohovor, kde se vás ptají třeba na různé bulharské svátky,“ popisuje Sergej. Podle moldavské mutace ruského listu Komsomolskaja pravda celý proces trvá dva až tři roky a je třeba několikrát cestovat do Bulharska, což přijde se vším všudy asi na 700 eur (17 500 korun). Podle Sergeje se ale taková investice v nejchudší zemi Evropy rozhodně vyplatí. „V Comratu činí platy 4000 lei měsíčně (asi 5200 korun), v metropoli Kišiněvě vydělám tak 10 tisíc lei (11 tisíc korun), tak si to porovnejte,“ dodává.
Milion rumunských dokladů
Většina Moldavanů ale využívá možnosti získat pas sousedního Rumunska. Žadateli stačí, aby dokázal, že se jeho přímí předci narodili v „historickém“ Rumunsku, a Moldavsko takovým územím mezi lety 1918 a 1940 bylo (stejně jako část dnešní Ukrajiny).
Procedura je pak snadná: najít rodné listy dědečka či babičky (stačí jeden), případně si je opatřit v rumunských archivech – to řádově za stovky eur umí specializované firmy.
Paradoxní je, že na takto získaný pas v Rumunsku nelze dostat práci, na to je potřeba se přihlásit k trvalému pobytu a mít občanský průkaz. Na cestování a práci po EU ale takový doklad stačí, a tak je zájem enormní. Rumunsko otevřelo poblíž hranice pět nových poboček, které přijímají doklady, a zrušilo úřední poplatek 300 eur (7500 korun).
Výsledkem je další boom žádostí, kdy, jak píše moldavský portál Publika.md, žádá každý měsíc o rumunský pas tisíc Moldavanů a milion – téměř třetina populace – ho získal v uplynulých deseti letech.
Ruský strach o krajany
Se vstřícností vůči žadatelům o občanství z určitých regionů přispěchalo i Rusko, kde koncem roku přijala Státní duma zákon, který umožní udělit ruské občanství ve zjednodušeném režimu krajanům žijícím v zemích „se složitou společensko-politickou a ekonomickou situací, kde probíhají vojenské konflikty nebo se mění politické režimy“, píše se ve vysvětlujícím textu.
Zákon se netají tím, že míří na Ukrajinu, Moldavsko a Pobaltí. I ruské pasy jsou pak v Moldavsku populární a mají je hlavně obyvatelé separatistického Podněstří – tento dokument umožňuje získat specializovanou práci v Rusku nebo například sloužit v podněsterských oddílech ruské armády.
„Někteří jedinci u nás mají několik pasů a používají zrovna ten, který se jim hodí,“ podotýká Sergej. V Moldavsku se podle něj začíná projevovat nedostatek pracovních sil zvláště mimo metropoli. Samy za sebe pak mluví statistiky, které ukazují v posledních letech více než desetiprocentní pokles populace.
